Díky deštivému konci jara, vlhkému létu a také nižším teplotám, než v posledních letech se letos na horách vylíhly pouze dvě generace lýkožrouta smrkového, ta třetí to do mrazů patrně nestihne. Loni přitom byly běžně tři generace, v nižších polohách dokonce i čtyři.
„Počasí pomohlo zmírnit průběh gradace, ale určitě nepovede k úplnému zastavení kůrovce,“ uvedl Radek Pokorný z Ústavu pěstění a zakládání lesů Mendelovy univerzity v Brně. Kalamita se projevuje v různých oblastech republiky postupně. V poslední době to byla zejména Českomoravská vrchovina, ale také další regiony, například střední a severní Čechy.
Komplikace s koronavirem
Koronavirová pandemie přitom dopadá i do boje s kůrovcem, kdy se na některých místech nedostává lesních dělníků. Například i na zalesňování vykácených holin.
„Začátek jara byl sice suchý, ale pak se díky dešťům hodně nového lesa naštěstí ujalo. To byla klika. Naděje umírá poslední a obnova se musí podařit. Příroda letos pomohla, bude dokonce semenný rok. Nejhorší je nechat volnou plochu,“ uvedl Pokorný, podle něhož je velkým problémem obnovy zvěř, která mladé stromky okusuje. Lesníci její stavy proto musí regulovat.
Problematická je aktuálně výsadba na holinách. Zejména na těch velkých lesníci nemohou sázet cílovou stinnou dřevinu. Podle Pokorného se dá sázet i smrk. „Předpokládám ale, že minimálně tím, že smrk odchází, budou lesy druhově bohatší. Smrk byl na 50 procentech lesních ploch, udržíme jej tak na 35 procentech,“ říká Pokorný. Lesy budou v budoucnu druhově bohatší, už jen proto, že se mění klima.
„Vhodné růstové a produkční podmínky ve střední Evropě budou pro jilm vaz, řadu dubů, například letní, zimní, pýřitý, cer, uherský, červený, pro třešeň ptačí, kaštanovník setý, trnovník akát, z jehličnanů pro borovici černou. Mezi naše další domácí dřeviny suchu odolné patří jeřáby břek a oskeruše, nebo javory babyka a mléč. Buk lesní mezi ně spotřebou vody nepatří, jak se možná lesníci domnívají. Jeho vhodné růstové podmínky se budou nacházet až ve středních polohách,“ dodal Pokorný.
Miliardové dotace
Podle posledních měření je kůrovcem mimořádně silně zasaženo či bezprostředně ohroženo 47 procent katastrálních území v Česku. Ministerstvo zemědělství rozšířilo v létě o zhruba desetinu takzvanou červenou zónu, pro niž platí mimořádná opatření k řešení kalamitní situace v lesích. Majitelé lesů v ní mohou upustit od některých nařízení, aby měli kapacity na zpracování a asanaci napadeného dříví.
„Sucho a kůrovec mají dopad na krajinu, les i vlastníky, přesto se dají považovat také za příležitost pro urychlení změny druhové skladby ve prospěch lesů smíšených s vyšším zastoupením listnáčů, přírodě bližších a odolnějších proti výkyvům počasí a změnám klimatu,“ uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman. Lesníci loni vysázeli 111,6 milionu listnatých stromů, smrků 36,1 milionu sazenic. O rok dříve byly vysázeny 74 miliony listnáčů a 33 miliony smrků.
Vláda v červnu schválila vyšší příspěvky pro vlastníky lesů včetně státního podniku Lesy ČR. Dvě miliardy korun jsou určeny na obnovu, zajištění a výchovu lesních porostů, 200 milionů korun na zřizování oplocenek v nestátních lesích, 145 milionů korun na nový příspěvek na následnou péči o lesní výsadbu. Další peníze dostanou myslivci.
Ministerstvo by díky zvýšení schodku letošního státního rozpočtu mělo získat také dalších sedm miliard na boj s kůrovcem. Peníze jsou určeny především vlastníkům lesů na kompenzaci poklesu cen dříví.
Například jen státní podnik Lesy ČR vykázal v prvním pololetí kvůli kůrovci a nízkým cenám dřeva ztrátu 480 milionů korun. Loni do konce června měl přitom zisk 169 milionů korun. „Zásadní vliv na hospodářské výsledky mají přetrvávající nízké ceny dříví a prodej dříví nižší kvality z kůrovcových těžeb. Současně se zvýšil objem nákladů na pěstební činnost,“ uvedla mluvčí podniku Eva Jouklová.
