Vypjatá doba obnažuje slabost městské policie. Labilním a zakomplexovaným osobám skutečně nepatří uniforma – a to ani ta, která slouží hlavně k rozdávání pokut za parkování a měření rychlosti aut za bukem.
Podmínky náboru k městské policii by měly být stejné, jako u státní policie. Zejména psychologické testy. Nevěřím tomu, podle toho, co vidím na ulici, že náborová oddělení městské policie podrobují uchazeče stejnému sítu, jako policie státní. Její příslušníci drobnější přestupky až na výjimky, u těch příslušníků, co právě vyšli ze školy, opravdu tolik nehrotí. To snad vidí každý.
Potíž je i v tom, že městský policajt si tolik, jako ten státní, nevydělá. Ale jeho role je i jiná. Měl by spíše být strážníkem v pravém slova smyslu, kdy ho lidé v obci znají, kdy řeší méně závažné věci, ale o to více se týkající místních obyvatel, kdo je empatický a situaci řeší se znalostí místních poměrů. Nejde jen o předpisy, ale i umět si poradit.
Například jako v Ústí nad Labem, kde městská policie léta pracuje s mládeží z nepřizpůsobitelných rodin, třeba tak, že s nimi chodí do tělocvičny nebo je bere na tábory – nikoliv za známky, ale za docházku. A ti mladíci, kteří do toho šli, se už přece jen v kolonkách kriminality neobjevují. Bravo. A nikde se s tím moc „měšťáci“ z Ústí nad Labem ani moc nechlubí. Ale mimochodem za to dostali i nějaká ta ocenění od britské královny…
A když se „měšťákovi“ nedostává pravomocí, nebo si neví rady, může přece povolat „státní posily“. O co přece jde? Proč zaklekávat, když nejde o přímé ohrožení života anebo majetku?
Proč v Uherském Hradišti, když už byli proti jinak očividně „normálnímu“ muži s dítětem tak nekompromisní, nezavolali státní policii, proč si prostě neopsali občanku a nepředali přestupek do správního řízení, proč vůbec nemysleli na tříletého kluka, kterého nechali jen tak brečet na ulici?
Co jiného si mají lidé myslet než to, že v uniformě proti nim stojí ve skutečnosti ubohost, labilita, mindráky? To má být autorita, která bdí nad obecnou morálkou a starostenskými vyhláškami?
Zdroj: Facebook, Thomas-Georg Poehlmann
Aby bylo jasné. Nechci všechny měšťáky házet do jednoho pytle. To opravdu ne. Zažil jsem coby reportér při jiné vypjaté situaci, při povodních v roce 2002 v Praze Karlíně, strážníka, jenž byl mužem na správném místě. Marek.
Moc nemluvil, sebral se a v noci šel do opuštěných čtvrtí hlídat, aby se nerabovalo. Tehdy tam v prvních dnech povodní ani státní policie moc nechodila. Chyběly baterie do vysílaček, svítilny, nikomu se do setmělých ulic moc nechtělo. Marek šel, a přitom to žádný Rambo není. Jeho parťák, to už ale byla jiná kapitola.
V setmělé chodbě jednoho otevřeného objektu bylo na konci světýlko a mladý parťák už sahal po pistoli. „Proboha, co to děláš?! Schovej to! Jestli se bojíš, nelez tam,“ usměrnil kolegu Marek. Na konci chodby byla karma, modravý plamínek se mihotal ve tmě. Lidi se evakuovali spěšně a nevypnuli přívod plynu. To je celé. Ale nepřipravený mladík by už na ten plamínek šel s pistolí v ruce.
Marek se podílel i na zdržení osoby, která se chystala rabovat. Byl to člen soukromé bezpečnostní agentury. Marek, když to všechno skončilo, dostal spolu s pár dalšími kolegy vyznamenání. A za dva roky na to od městské policie odešel, šel radši řídit náklaďák.
Takže schopné si nechá městská policie se sboru odejít a jen aby naplnila tabulky, tak přijme kde koho? Tohle přece musí štvát i ty, kteří zatím ještě vydrželi šlapat chodník.
Je rovněž otázka, zda vlastně vůbec městskou policii nezrušit a nefinancovat raději více policii státní.
Tak to před lety udělal starosta jistého městečka v Severních Čechách. Zjistil, že někteří členové jeho obecní policie „jedou“ v kradených autech. Zjistil to takříkajíc po vesnicku. Viděl totiž přes plot, jak jedno takové ukradené auto rozřezávají. Nic dál už nevyšetřoval. Městskou policii zrušil a ušetřené miliony investoval do obnovy domova důchodců.
