Podle údajů Svazu léčebných lázní, které mají Finanční a ekonomické informace (faei.cz) k dispozici, tvoří ukrajinští uprchlíci v doplňkových službách až 20 procent personálu, přičemž v západních regionech to je až 50 procent.
Svaz varuje, že pokud po skončení války přijdou o dočasnou ochranu a s ní i volný přístup na pracovní trh, hrozí jejich odchod a s ním i vážné personální výpadky. Právě s příchodem ukrajinských uprchlíků se fungování podpůrných profesí stabilizovalo.
„Opravdu se obáváme toho, že pokud nastane odliv těchto pracovníků, znamenalo by to oslabení naší schopnosti poskytovat služby ve stejné míře jako doposud,“ řekl Eduard Bláha, prezident Svazu léčebných lázní.
Bez cizinců se neobejdeme
Varoval před případnými dopady novely zákona Lex Ukrajina VII, který zavádí možnost požádat o dlouhodobý pobyt těm Ukrajincům, kteří nečerpají žádné dávky a jsou ekonomicky soběstační, což ovšem někteří uprchlíci nemusejí splnit, protože nemají dostatečný příjem.
„Že se bez cizinců naše služby už neobejdou, musí být přece jasné každému, kdo se dívá kolem sebe. A že se matky samoživitelky a ostatní uprchlíci, kteří přišli o domov, tady budou chtít usadit bez ohledu na to, zda válka trvá, je přeci evidentní,“ sdělil Bláha.
Dodal, že naše země se stárnoucí populací, drasticky klesající porodností a nedostatkem zaměstnanců ve službách by o tyto lidi měla usilovat, a ne si vybírat jen „mozky“, které kvůli byrokracii často nedokáže nebo nechce profesně zapojit a využít.
„V případě Ukrajinců jde navíc o národ, který je nám kulturně blízký a jejich integraci neprovázejí negativní jevy,“ uvedl Eduard Bláha, podle něhož existují v zaměstnávání ukrajinských uprchlíků značné regionální rozdíly.
Za práci jsem ráda
Zatímco na západě republiky tvoří až polovinu personálu, na Moravě je to pět až deset procent. „V každém případě jsou na nich tyto služby opravdu závislé a pokud by došlo k jejich odchodu, bude velmi obtížné je nahradit,“ konstatoval Eduard Bláha.
Jeho vyjádření podpořil Petr Valenta, generální ředitel Lázní Poděbrady, i když právě v Poděbradech to takový problém není – ukrajinští pracovníci tvoří do deseti procent především pomocného personálu.
„U nás to tak dramatické není. V jiných zařízeních ale některé obory ba ukrajinských zaměstnancích skutečně stojí,“ odpověděl Valenta na dotaz faei.cz. Upozornil, že s personálním nedostatkem se potýká zejména gastronomie, a to i v Poděbradech. „Před třemi lety to ale bylo horší,“ řekl Valenta.
Redaktor faei.cz se následně náhodně potkal s jednou ukrajinskou pracovnicí zaměstnanou v restauraci jednoho poděbradského lázeňského domu. Starší žena se představila jako Olga. „Dělám tu servírku, jsem ráda, že jsem tady dostala práci,“ řekla se silným ukrajinským přízvukem.
Pilíř české turistiky
Podle České centrály cestovního ruchu – CzechTourism tvoří české lázeňství, které právě zahajuje letošní sezonu, jeden z pilířů tuzemského cestovního ruchu. Loni navštívilo česká lázeňská ubytovací zařízení celkem 965 tisíc hostů.
Z toho téměř 56 procent (543 tisíc) tvořili domácí návštěvníci, kteří nejčastěji mířili do Karlovarského, Zlínského, Olomouckého a Jihočeského kraje.
Cizinců přijelo do tuzemských lázní 421 tisíc, přičemž naprostá většina – bezmála 408 tisíc – směřovala do Karlovarského kraje. Zájem o české lázeňství trvá podle CzechTourism také v letošním roce.
„Za stabilním zájmem o české lázně ze strany tuzemských i zahraničních hostů stojí kromě léčebných pobytů výjimečné přírodní podmínky, architektura, lokální gastronomie či nabídka relaxačních služeb, které činí z lázní celoroční destinaci,“ řekl ředitel CzechTourism František Reismüller.
Lázně jsou také kulturními centry regionů a lázeňská města se mohou pyšnit zajímavou architekturou. Většinou leží daleko od shonu velkoměst uprostřed krásné přírody. „My si tento potenciál uvědomujeme, proto lázeňství patří mezi klíčová témata našich kampaní,“ dodal Reismüller.
