Zpřesněná data Českého statistického úřadu pro loňské čtvrté čtvrtletí hlásí lepší než původně reportovaný vývoj vládní spotřeby a výdajů na hrubou tvorbu fixního kapitálu (investiční výdaje). Za celý rok 2023 vykázal HDP České republiky dle zpřesněných údajů pokles 0,2 procenta, když původní data hlásila celoroční pokles o 0,4 procenta. Odhadujeme, že letos vykáže HDP České republiky celoroční růst 1,4 procenta.
Česká ekonomika dle zpřesněných údajů vykázala v loňském závěrečném čtvrtletí mezikvartální růst HDP 0,4 procenta a meziroční růst 0,2 procenta. Původně uváděné statistiky hlásily růst HDP o 0,2 procenta v mezikvartálním vyjádření a pokles 0,2 procenta v meziročním srovnání.
Mezikvartální růst HDP byl tažen především čistými exporty (zahraniční obchod se zbožím a službami, pozn. aut.), pozitivní vliv ale měly také investiční výdaje (hrubá tvorba fixního kapitálu) a spotřeba domácností i vlády. Silně negativní vliv na výkon mezikvartální HDP měl v loňském závěrečném čtvrtletí vývoj stavu zásob, kde došlo k výraznému poklesu.
Meziroční růst HDP byl tažen zejména čistými exporty (zahraniční obchod se zbožím a službami), výrazně pozitivní vliv měly také výdaje na hrubou tvorbu fixního kapitálu (tj. investiční výdaje) a vzrostla též vládní spotřeba. Výrazně negativní vliv na meziroční výkon HDP měla v loňském závěrečném čtvrtletí změna stavu zásob.
Spotřeba domácností v meziročním vyjádření dále klesala, v porovnání s předchozími kalendářními kvartály loňského roku však šlo o výrazné zpomalení poklesu spotřeby domácností. Na spotřebě domácností se začala pozitivně projevovat klesající inflace, pro letošní rok ovšem v tomto ohledu vidíme prostor pro další oživení spotřebních výdajů.
Tahounem růstu české ekonomiky by letos měla být spotřeba domácností díky kombinaci nižší inflace a stále solidního růstu průměrné nominální mzdy. Rizikem pro letošní výkon české ekonomiky je zhoršující se výhled německé ekonomiky, kde bude letos HDP v celoročním vyjádření zřejmě prakticky stagnovat.
Za zmínku stojí, že reálný měsíční příjem ze zaměstnaní ve čtvrtém čtvrtletí mezikvartálně klesl o 0,1 procenta, v meziročním vyjádření ale vzrostl o 0,4 procenta, což představovalo první viditelnější meziroční nárůst reálných příjmů ze zaměstnání od 3. čtvrtletí 2021.
Úhrn reálných peněžních a nepeněžních příjmů domácností na jednoho obyvatele v loňském závěrečném čtvrtletí vzrostl meziročně o 1,6 procenta (první meziroční růst od 4. čtvrtletí 2021) a v mezičtvrtletním vyjádření vzrostl o 1,1 procenta (jde o nejlepší výsledek za všechna čtvrtletí loňského roku, přičemž v roce 2023 došlo v tomto ohledu k mezičtvrtletnímu poklesu pouze v 1. čtvrtletí).
Reálná spotřeba na obyvatele v loňském závěrečném čtvrtletí meziročně klesla o 0,2 procenta, v mezičtvrtletním vyjádření ovšem vzrostla o 1,6 procenta. Míra úspor domácností v loňském závěrečném čtvrtletí vzrostla meziročně o 1,2 procentního bodu na úroveň 21 procent, přičemž vzrostla i v mezikvartálním vyjádření, po sezónním očištění o 0,8 procentního bodu.
Na straně nefinančních podniků v loňském závěrečném čtvrtletí míra zisku mezikvartálně vzrostla o 0,2 procentního bodu na úroveň 48,9 procenta, v meziročním vyjádření byla vyšší o 0,5 procentního bodu.
Jakkoliv v předchozím čtvrtletí, tedy ve 3. kvartálu 2023, míra zisku mezikvartálně klesla o 0,2 procentního bodu, tak lze celkově říci, že růst ziskových marží podniků již dále neakceleruje, což je náznak, že strana poptávky v české ekonomice již nechce akceptovat další výrazné nárůsty cen.
Míra investic nefinančních podniků v závěrečném čtvrtletí mezikvartálně vzrostla z 29,2 na 29,3 procenta, což představuje třetí mezikvartální nárůst v řadě, což je dobrá zpráva, byť v samotném závěrečném čtvrtletí byl růst jen mírný.
Autor je hlavní ekonom společnosti Generali Investments CEE
(Redakčně upraveno)
