V mezičtvrtletním pohledu je však příznivou zprávou růst hrubé přidané hodnoty, a to o 0,1 procenta. Hrubá přidaná hodnota očišťuje hrubý domácí produkt o takzvané čisté daně na výrobky, které představují rozdíl mezi daněmi (DPH, spotřební daně, pozn. aut.) a dotacemi. Hodnota vlastní produkce tedy mezičtvrtletně narůstala, do minusu ji stahovaly související daně.
V rámci loni schváleného daňového balíčku, který začal platit letos začátkem roku, došlo ke snížení spotřební daně z motorové nafty, ačkoli dále pokračoval růst spotřební daně z tabáku. Efekty těchto daňových změn se promítají do údaje o hrubém domácím produktu, nikoli však do údaje o hrubé přidané hodnotě.
Spotřeba domácností mezičtvrtletně stagnovala, což vzhledem k plošným uzavírkám podstatné části kamenného maloobchodu a služeb je poměrně příznivý výsledek.
Dostavil se efekt zrušení superhrubé mzdy, které v důsledku snižuje daň ze mzdy zaměstnanců. Ti tak měli více peněz na spotřebu, i když jim třeba mzda či plat mezičtvrtletně stagnovaly.
Za celý letošní rok by ekonomika ČR měla vzrůst o 3,5 procenta. Částečně ovšem kvůli nízké základně meziročního srovnání. Projeví se uskutečnění odkládané spotřeby domácností. Pozitivně se projeví rapidně se lepšící podmínky ve zpracovatelském průmyslu, které se v květnu zlepšily z měsíce na měsíc nejvýrazněji v historii sledování, tedy za posledních bezmála dvacet let.
Oboje má společný důvod, resp. důvod: Postupující zotavování naší i zahraničních ekonomik, které přichází ruku v ruce postupující vakcinací a stále uplatňovanými vládními programy podpory poptávky a zaměstnanosti, jako je Antivirus.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
