V Česku studuje zhruba 315 tisíc vysokoškoláků, přičemž jejich největší koncentrace míří tradičně do Prahy, Brna a Olomouce. Právě tam je tlak na bydlení nejcitelnější. Letos navíc situace není lepší než dřív, spíše naopak – nájmy v univerzitních městech dále rostou a nových ubytovacích kapacit přibývá jen velmi pomalu.
Poptávka po ubytování se na trhu objevuje ve dvou vlnách. První startuje už v červenci u těch, kteří mají jasno, že buď půjdou kolej, nebo si raději připlatí za vlastní byt nebo spolubydlení. Druhá vlna přichází koncem srpna a vrcholí v září, kdy se z hledání volného pokoje stává doslova závod s časem.
Tomu odpovídají i ceny. Zatímco pronájmy bytů rostou meziročně často dvouciferným tempem, pokoje zdražují „jen“ o jednotky procent. I tak jde ale o citelný zásah do rozpočtu mnoha rodin.
Podle dat serveru idealninajemce.cz se v červenci 2025 v Praze pohyboval průměrný nájem bytu 2+1 na úrovni zhruba 25 700 korun, u dispozice 3+1 už přesahoval 35 600 korun. Pokud si takový byt rozdělí tři studenti, zaplatí každý necelých dvanáct tisíc měsíčně jen za nájem, tedy bez energií a služeb.
V Brně stojí byt 3+1 průměrně 24 300 korun, tedy asi 8 100 na osobu. V Olomouci činí průměrná cena za stejně disponovaný byt 17 600 korun, v Ostravě pak něco přes 15 100. Rozptyl je značný, trend ale jasný: Ceny rostou a nejvíce tratí ti, kdo chtějí soukromí v podobě samostatného pokoje, či dokonce vlastního bytu.
Koleje zůstávají i nadále cenově nejdostupnější variantou, jejich kapacity ale zdaleka nestačí. To znamená, že značná část studentů je odkázána na soukromý nájemní sektor, kde soupeří o byty s běžnými nájemníky.
Nejvyhrocenější situace panuje v Praze. Podle analýzy společnosti Savills je v metropoli jen kolem 28 550 studentských lůžek, zatímco reálná poptávka studentů s trvalým pobytem mimo hlavní město nebo ze zahraničí činí každoročně zhruba 75 000 míst.
Devadesát procent lůžek vlastní univerzity, jejichž standard ale často nedosahuje úrovně moderních soukromých rezidencí. Těch je v Praze jen 22 a dohromady nabízejí přibližně 3 000 lůžek.
Ani koleje samotné však nejsou imunní vůči zdražování. Na Vysoké škole ekonomické v Praze (VŠE) se od září 2025 ceny zvednou jen mírně, o dvě až osm korun za noc. Univerzita Karlova naposledy zdražovala v březnu 2024 a další navýšení plánuje až na rok 2026.
České vysoké učení technické v Praze přistoupilo k razantnějšímu kroku už letos v březnu, kdy ceny zvýšilo o 13,4 procenta kvůli rostoucím nákladům na provoz, ostrahu, úklid i mzdy.
Masarykova univerzita v Brně ponechává ceny nastavené letos v únoru, Univerzita Palackého v Olomouci od září plošně zdraží o pět až jedenáct procent, nejvíce menší buňkové pokoje. Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava (VŠB–TUO) navýší ceny o pět až dvacet korun podle typu pokoje.
Pro lepší představu, kolik dnes studenti za kolejné platí, stojí za to uvést i konkrétní příklady z hlavních univerzitních měst. Na VŠE se ceny dvoulůžkových pokojů v buňkovém uspořádání (dva pokoje sdílejí sociální zařízení, pozn. aut.) liší podle koleje a vybavení.
Začínají zhruba na 149 korun za noc a lůžko na kolejích Blanice či Vltava (asi 4 470 Kč měsíčně) a u komfortnějších pokojů na Eislerově či Thalerově koleji dosahují až kolem 266 Kč za noc (zhruba 7 980 Kč měsíčně).
Na Karlově univerzitě vyjde dvoulůžkový pokoj se sociálním zařízením na koleji 17. listopadu při pobytu do 300 dnů na 166 Kč za noc, při delším pobytu na 159 korun (měsíčně přibližně 4 980, respektive 4 770 Kč).
V Olomouci na univerzitních kolejích platí studenti za dvoulůžkový buňkový pokoj 126 Kč za noc (asi 3 780 Kč měsíčně). V Brně na Masarykově univerzitě je rozpětí širší: Od zhruba 166 korun na koleji Tvrdého (4 980 Kč měsíčně) až po 248 Kč na Vinařské či Kounicově (asi 7 440 Kč za měsíc).
V Ostravě na VŠB–TUO se ceny dvoulůžkových pokojů v buňkách podle budovy pohybují mezi 115 až 160 Kč za noc a lůžko, což odpovídá přibližně 3 450 až 4 800 korunám měsíčně.
Studentské bydlení se stává čím dál výraznějším ekonomickým tématem. Odhaluje nejen rostoucí zájem o vysokoškolské vzdělání, ale také dlouhodobý strukturální problém českého trhu s nájemním bydlením. Pokud se situace na straně nabídky nezlepší, bude závod o střechu nad hlavou pro studenty i jejich rodiče rok od roku náročnější.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
