Obecně se říká, že lidé si neváží věcí, které jsou zdarma. Pokud to aplikujeme na vzdělávání, vzniká obava, že studenti, kteří za své studium neplatí, jej nemusejí brát tak vážně. Pokud studenti necítí, že vzdělání má hodnotu, může to snížit jejich motivaci, což se negativně projeví na akademických výsledcích.
Mnoho českých studentů považuje za samozřejmé, že začne studovat jednu vysokou školu, pak druhou, někdy i třetí… Následně, když se jim nechce dělat zkouška, tak si prodlouží studium, jednou, dvakrát, apod.
Pokud by za studium museli platit, více by si ho vážili, více by se zamysleli nad výběrem a lépe by se soustředili na to, aby ze svého studia získali co nejvíce. To by mohlo vést ke zlepšení studijních výsledků a celkové úrovně vzdělávání.
Záruka kvality anebo překážka pro ostatní
Školné je důležitým zdrojem financování pro vysoké školy, což na jedné stránce přispívá ke zlepšení kvality vzdělávacích programů a infrastruktury. Na druhou stranu vysoké školné výrazně omezuje přístup ke vzdělání pro studenty z méně majetných rodin, čímž vytváří nerovnost v příležitostech k vysokoškolskému vzdělání.
V této souvislosti je jedním z klíčových aspektů spravedlivého přístupu ke vzdělání zajištění, že studenti ze všech sociálních vrstev mají možnost studovat, aniž by je brzdily finanční překážky. Když i mírné školné může být značnou zátěží, jedním z řešení by mohly být bezúročné půjčky podle vzoru anglosaských zemí.
Tyto půjčky by studenti začali splácet až po dokončení studia a pouze tehdy, když dosáhnou určitého příjmu. Takový systém by mohl vyvážit potřebu financování škol a zároveň zajistit, aby přístup ke vzdělání nebyl omezován finančními možnostmi studentů.
Peníze nejsou všechno
Zavedení školného poskytne vysokým školám další finanční zdroje, ale samo o sobě nepřinese zásadní transformaci celého vzdělávacího systému. Klíčové je, aby vybrané prostředky byly efektivně využity ve prospěch vzdělávacích institucí a přispěly ke zlepšení podmínek pro studenty.
Zavedení školného samo o sobě nezlepší kvalitu vzdělávání. Je proto důležité, aby se peníze vybrané ze školného investovaly zpět do školství a používaly se ke zlepšení infrastruktury, vybavení a tréninku učitelů. Zejména poslední bod považuji za zásadní pro pozitivní změnu českého školství.
Autorka je zakladatelka a ředitelka intenzivních kurzů programování
(Redakčně upraveno)
Placení vysokoškolského školného
Společnost musí zabezpečit bezplatné školství, aby umožnila i nemajetným vzdělání.
Poskytnutí vysokoškolského vzdělání je investice společnosti do budoucnosti a tedy musí počítat s její návratností.
Každý student musí počítat s tím, že tuto investici společnosti vrátí.
Návratnost této investice se zajistí tím, že každý vysokoškolský student bude za každý semestr či rok strávený na vysoké škole odvádět celoživotně vyšší daň z příjmu.
Společnost musí počítat s tím, že tato investice je individuálně riziková, ale celospolečensky zajistí efektivní vysokoškolské vzdělání.
Bezplatné vzdělání je důležité především pro malé státy, které si nemohou dovolit ztratit z menšího výběru žádný talent.
Financování školství a zdravotnictví mají být p r i o r i t o u vyspělé společnosti. Výjimečně lze uvažovat na př. o zpoplatnění opakování ročníků ?
Na druhou stranu by mohla k podmínkám bezplatného studia patřit povinnost -krom praxe – pracovat určitý počet let v republice – ale jak vymáhat?
Víte to je těžké.. Je spousta vysokoškoláků, kteří zde zdarma vystuduji a z důvodu nabídky pracovního místa za nižší mzdu, raději odejdou pracovat do zahraničí.. A co teď??? Školné neplatili a život si naplánovali trvale v jiné zemi s mnohem lepší finanční situaci. A takových bude neskutecnepribyvat. Život v Česku není zajímavý..
V článku se míchají dvě věci. Aby si studenti více vážil studia, a aby se zlepšilo financování škol. A článek nabízí lacinou zkratku, která by to měla vyřešit.
Mnoho studentů si nebude školy vážit víc, protože za ni budou muset jejich rodiče zaplatit.
Mnoho studentů, kteří by si vzdělání vážili i bez placení, bude mít problém studovat, protože na to jejich rodiče, nebo oni sami, nebudou mít.
Financování škol žáky nezmění stav, kdy náš stát dává na vzdělávání a vědu podprůměrný podíl z HDP, máme byrokratické problémy s řízením, čerpáním a využitím financí z EU, máme významné nedostatky v propojení škol s podniky, nemáme efektivní podporu talentů, vázneme v budování špičkového technického zázemí, …
Autor tohoto příspěvku je dlouholetý pedagog na státních i soukromých školách, organizátor a lektor kurzů programování zdarma PyLadies.cz
Naprosto souhlasím s platbou školného na vysokých školách. Srovnám: za celá desetiletí v socialist. systému byly prázdniny vysokoškoláků 2 měsíce, v nich byly povinné prázdninové brigády a odborné praxe. Nyní jsou mezisemestrové letní prázdniny od začátku července do konce září, t.j. 3 měsíce, ve kterých VŠ po studentech nic nepožaduje/ pokud se nemýlím/. Proč by ten třetí měsíc prázdnin nemohli studenti věnovat placené pracovní činnosti na úhradu školného, a to i ti z nízkopříjmového prostředí?