Lidé nechápou a nadávají: Proč si vláda půjčuje 140 miliard, když říká, že je třeba šetřit?

Česká vláda si v Bruselu hodlá půjčit bezmála 140 miliard korun. Objemný úvěr schválila v rámci aktualizace Národního plánu obnovy.
Rozvratem či bankrotem zejména před volbami nynější vládní strany jen strašily, aby následně samy sebe mohly vykreslit jako zachránce před bankrotem. Ilustrační foto: PDM-owner, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=116166862

Veřejnost tomu ale příliš nerozumí a je rozhořčená: Proč vláda na jedné straně přichází s konsolidačním balíčkem, proč chce kdekomu „utahovat opasky“, proč dokonce snížením mimořádné valorizace penzí riskuje náraz u Ústavního soudu, když se na straně druhé chce půjčkou od Evropské komise dále výrazně zadlužit?

Kabinet by ve zjitřené době, kdy se navíc opravdu netěší z valné podpory občanů, měl takovouto velkou půjčku umět vysvětlit. Protože jinak si zadělává na další pokles důvěryhodnosti v očích veřejnosti.

Půjčka u Evropské komise nepřichází zčistajasna. Už začátkem roku 2021, tedy ještě za vlády premiéra Andreje Babiše, získala ČR možnost půjčit si u Evropské komise, v rámci jejího programu financování postpandemické obnovy.

Jde objektivně o výhodnou půjčku, se splatností až 30 let a s velmi nízkou úrokovou sazbou. Ta je umožněná tím, že dané peníze si nejprve půjčí sama Evropská komise. Půjčku jí poskytnou zejména mezinárodní banky, fondy a další finanční společnosti. Za tu půjčku ručí Evropská komise, tedy i silné a relativně rozpočtově ukázněné ekonomiky v čele s Německem.

Protože bankrot Německa je prakticky vyloučený, mezinárodní investoři půjčí i celé Evropské komisi za velmi nízký úrok. Jinými slovy, Česko se dostane k penězům levně, za „německý úrok“. Pokud by si půjčovalo samo, bez zprostředkování Evropskou komisí, resp. tedy hlavně Německem, bude úrok citelně vyšší.

Aktuálně je úrok na desetiletém dluhopisu vlády české zhruba 4,4 procenta, zatímco na desetiletém dluhopisu vlády německé jen zhruba 2,5 procenta. Půjčování „za německý úrok“, skrze Brusel, je tedy výhodné a Česko s ním dlouhodobě ušetří, protože vskutku zaplatí na úrocích méně, než kdyby si půjčovalo samo.

Vláda přesto všechno však uvízla v pasti svých předchozích prohlášení. Ještě za Babišovy vlády současné vládní strany – tehdy coby opoziční – kritizovaly údajný rozvrat českých veřejných financí.

Dokonce varovaly před možným státním bankrotem Česka nebo alespoň před tím, že nastupuje „řeckou cestu“. Nic z toho nebyla a není pravda. Veřejnost se však vystrašit podařilo, což následně zásadně přispělo k volebnímu úspěchu pětikoaličních stran.

Jenže půjčka od Evropské komise popírá právě to, že české veřejné finance jsou v kritickém stavu. Pokud by totiž byly v rozvratu, či řeckou cestou spěly k bankrotu, ani Evropská komise by Česku nepůjčovala. A pokud ano, jedině pod podmínkou prosazení razantních stabilizačních opatření a rozsáhlých škrtů, jaké svého času žádala třeba po Řecku.

Jenže ničím takovým Brusel svoji půjčku ani v nejmenším nepodmiňuje. Každý skutečný odborník, včetně specializovaných finančních expertů příslušných aparátů Evropské komise nebo včetně analytiků předních světových ratingových agentur, totiž dobře ví, že české veřejné finance v žádném rozvratu nebyly a nejsou, tím méně že spějí k bankrotu.

Rozvratem či bankrotem zkrátka zejména před volbami nynější vládní strany jen strašily, aby následně samy sebe mohly vykreslit jako zachránce před bankrotem. To se jim podařilo.

Jenže zatímco z opozičních lavic je strašení bankrotem potenciálně přínosným politickým tahem, ve vládních pozicích se stává přítěží. Pokud by bankrot Česku opravdu hrozil, těžko by si „jen tak“ mohlo vzít půjčku 140 miliard.

Vláda by proto nyní měla veřejnosti komunikovat, že veřejné finance nebyly ani nejsou v rozvratu a že nespěji do bankrotu, takže si země může 140 miliard půjčit opravdu bez obav a bez toho, aniž by se musela uchylovat k drastickým škrtům jako před lety Řecko. Veřejnost by pak vládní půjčku chápala.

Jenže aby takto mohla vláda komunikovat, musela by nejprve přiznat, že se tehdy, před volbami… ehm… mýlila, když tvrdila právě cosi o rozvratu či bankrotu.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 14
Sdílet článek
Diskuse k tomuto článku je již uzavřena
  1. d@rkWolf

    na vládu bych měl jedno řešení, jednoduchý a definitivní…všechny ty šmejdy na doživotí do kamenolomu

  2. Stanislav Zapletal

    neschopnému člověku nezbývá, než si půjčovat. To platí i o neschopné vládě, kteroum náš vládní systém dovoluje sestavit.

  3. Lucie

    Jo a proto si prostě půjčíme?! To je opravdu finanční gramotnost jak vyšitá!

  4. Petr

    Nechápu kam ty peníze jdou. Tato vláda nikomu nepomáhá ale peníze stále potřebuje. Asi financujeme válku na Ukrajině!

  5. Jaroslav

    Dronte Mauricijský nevyhynul, stále žije v ČR a čím dál více konzumuje.

  6. Martin

    Přesně půjčí si aby to poslali na ukrajinu!Můžou si tu válku financovat ze svých platů mají je dost Velký.

  7. Stanislav

    Petře to víte až ted ? Co se ještě musí stát než lidi vyjdou do ulic ? Jo nejsme Francie tam lidi protestují za 64 do důchodu a v Česku 68 ještě poděkují , co jsme to za národ .

  8. Pet Vigáš

    Jsem rád, že se spousta lidí probouzí a dáváj najevo , že udělali koninu když volili Pětikotouč.. Bohužel, byla to kardinální chyba .Koalice tohoto typu nikdy neuspějí. Optimum 2.Tak příště.

  9. Miluše

    Vládě je úplně jedno, kolik budeme dlužit, jaký bude státní dluh. Protože je nikdo už volit nebude . Nakradou si a po nás potopa

    • Terka

      Chtělo by to politikům uzákonit zodpovědnost za svá rozhodnutí a rozpočet. Pokud bude státní dluh zbytečně a nesmyslně zvyšován, tak at deficit doplatí. Mohou se pojistit na případné škody, ale pojistku platit ze svého.

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB