Makroekonomické plusy a mínusy Národního plánu obnovy

Analýza
Pomalu (pomaleji, než se plánovalo, pozn. aut.) se rozjíždí čerpání prostředků z Národního plánu obnovy (NPO). V této souvislosti je užitečné zrekapitulovat, v čem je tento plán (coby součást vlny plánů zpracovaných paralelně všemi jednotlivými členskými zeměmi EU) makroekonomicky jiný, než standardní čistě národní postup, tj. prodej českých státních dluhopisů a využití těchto peněz na investiční výdaje a postupné splácení dluhopisů.
Díky NPO může Česko benefitovat z toho, že úředníci Evropské komise, tedy lidé bez osobních, obchodních a jiných vazeb na místní příjemce peněz, dohlížejí na to, že procesy vybírání financovaných projektů a samotného financování jsou jakžtakž efektivní. Ilustrační foto: Pixabay.com

Lze nalézt přinejmenším čtyři základní rozdíly:

1. Díky NPO může Česko benefitovat z vnitro unijního transferu jistiny: Chudší země EU (jako třeba Česko) budou čerpat vyšší částky peněz, než kolik pak budou splácet, a to na úkor zemí bohatších. Tento princip známe už z oblasti tradičních kohezních fondů. Pokud by si Česko půjčilo danou částku (jde o cca 180 miliard korun v cenách roku 2018) samo „na své triko“, muselo by následně celou tuto částku i s úroky také splatit.

Vzhledem k tomu, že splácení má probíhat až do 50. let tohoto století, může se do té doby postavení Česka z pohledu relativního bohatství v rámci EU změnit, takže konečná čistá bilance ve smyslu „načerpali jsme, mínus museli jsme splatit“ zatím není jasná: Čím víc relativně zbohatneme, tím víc budeme splácet, a tedy tím nižší ta bilance bude.

2. Díky NPO může Česko benefitovat z vnitro unijního transferu úroků: Díky společnému ručení za splácení vzniklého dluhu si méně bonitní země (jako třeba Česko) půjčují skrze NPO za nižší úroky, a to na úkor zemí bonitnějších. Například výnos z německých státních dluhopisů je zřetelně nižší, než výnos z obdobných dluhopisů.

Takže pokud si Němci půjčí peníze přes svůj NPO (tedy přes dluhopisy EU), budou muset platit úroky vyšší, než kdyby si půjčili „na své triko“; u zemí, jako je třeba Itálie, je tomu přesně naopak.

3. Díky NPO může Česko benefitovat z toho, že úředníci Evropské komise, tedy lidé bez osobních, obchodních a jiných vazeb na místní příjemce peněz, dohlížejí na to, že procesy vybírání financovaných projektů a samotného financování jsou jakžtakž efektivní (tj. že při nich pokud možno nenastávají chyby z neznalosti např. v oblasti pokřivování trhů, že nedochází k dotačním podvodům, korupci atp.).

Tu a tam asi může být tento vnější dohled z Bruselu ke škodě; například je otázka, jestli bylo skutečně optimální tlačit na to, aby minimálně 37 procent a 20 procent výdajů v rámci NPO bylo zeleného a digitálního rázu.

PSALI JSME:
Evropské fondy nakopnou investiční aktivitu

Nicméně u vědomí, o kolika dotačních nepravostech už jsme v Česku slyšeli, mám obavu, že celkově nám – pokud tedy vůbec chceme pobírat nějaké dotace – nezaujatý bruselský dohled spíš prospívá. V tomto smyslu bohužel ještě pořád jsme nedospělá, nedostatečně civilizovaná země.

4. NPO nás tlačil do toho, abychom všechny projekty určené k financování tímto nástrojem identifikovali během poměrně krátké doby (cca léto 2020-léto 2021), a hlavně nás tlačí do jejich realizace tak, abychom všechny žádosti o zpětné proplacení byli schopni poslat do srpna 2026.

Zatímco body 1-3 lze dle mého soudu vnímat z pohledu Česka jako plusy, investiční šturmování dané tímto posledním bodem ve mně budí obavu. Za prvé, že mnohé zejména složitější investiční projekty se nestihnou připravit dostatečně kvalitně.

A za druhé, že NPO plynoucí dodatečná vlna investic (zvýšení investic českého veřejného sektoru v letech 2022-2026 každoročně o cca 15 %) přetíží kapacity nabídkové strany české ekonomiky – už jen proto, že půjde o roky, kdy se budou dočerpávat evropské fondy v rámci programového období 2014-2020 a kdy bude zároveň česká firemní sféra chtít aspoň částečně dohnat investice zanedbané v důsledku pandemie.

PSALI JSME:
Lídři EU se dohodli na parametrech fondu obnovy

Že přinejmenším v nejbližších kvartálech nebude česká agregátní nabídka poptávce stačit, naznačuje například odhad České národní banky (z poslední Zprávy o měnové politice) ohledně vývoje mezery výstupu.

Výše uvedené poznámky se drží makroekonomické roviny – záměrně se vyhýbají hodnocení smysluplnosti obsahu NPO.

Takové hodnocení, pokud by mělo být korektní, by si vyžadovalo velmi složitou a datově náročnou analýzu nákladů a výnosů (cost benefit analysis) jednotlivých investičních a reformních projektů, které do NPO byly zařazeny, a také dalších, které se objevily například v Národním investičním plánu, ale do NPO se nedostaly.

Autor je ekonom České spořitelny a člen vedení České společnosti ekonomické
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Národní investiční plán Babišovy vlády snad vyřeší letitý problém „peníze jsou, ale projekty ne“

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Ekonomika

Výrobní inflace nabírá stále na síle

Dubnové statistiky o vývoji cen ve výrobě rozhodně nevyznívají pozitivně. Výrobci napříč ekonomikou i ve čtvrtém letošním měsíci převážně zvyšovali svoje ceny, které pak v meziročním srovnání rostly rekordním …

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB