Má to ještě ČNB tak trochu pod palcem?

Názor
Záznam z jednání České národní banky (ČNB) odhalil, že Mojmír Hampl opět hlasoval pro zvýšení sazeb o paragánskou padinu, tedy o padesát bazických bodů. To nepřekvapuje. Nicméně zajímavé je, že nápad zvýšení sazeb o padesát bodů není v bankovní radě tak ojedinělý.
Koruna se v posledních dnech přiblížila na dostřel 26 CZK/EUR. Foto: Pixabay

V zápise z jednání je uvedeno, že „několik členů bankovní rady by si v této souvislosti dokázalo představit růst sazeb o 50 bazických bodů. Nicméně převážila preference politiky malých kroků“. Naše zkušenost říká, že „několik“ znamená v jazyce ČNB minimálně tři členy bankovní rady. No a „preference politiky malých kroků“ lze interpretovat také tak, že další zvýšení sazeb by mohlo přijít relativně záhy.

Guvernér Jiří Rusnok se snaží náš zrak napřít až na 2019, když řekl, že příští zvýšení může počkat na únor. Nicméně už v prosinci může být hlasování o zvýšení sazeb opět na stole a může dopadnout relativně těsně. Důležitou roli opět sehraje koruna. Ta se v posledních dnech přiblížila na dostřel 26 CZK/EUR.

PSALI JSME:
„Koruna se po skončení intervencí může i propadnout,“ říká guvernér ČNB Jiří Rusnok

ČNB ve své prognóze předpokládá, že celý příští rok udrží sazby na 1,75 procenta. Nicméně za podmínky, že koruna začne posilovat. Alternativní scénář z dílny ČNB ukazuje svět, ve kterém se koruna naopak vydá na 26 CZK/EUR. V tomto případě ČNB bude zvyšovat sazby razantněji, a to až na 2,75 na konci roku 2019.

Proto případné zvýšení sazeb v prosinci není vůbec vyloučené. Jiří Rusnok může chtít počkat na únor ze dvou důvodů. Za prvé, konec roku bude zatížen snahou finančního sektoru optimalizovat bilance a náklady spojené s rezolučním fondem. Sazby i koruna budou volatilní a vychýlené, ale velmi krátkodobým faktorem. A za druhé, ČNB se vnitřně naladila na předpoklad, že globální faktory jsou dočasné a jejich vliv v příštím roce rychle vyprchá. To se stát nemusí, respektive části bankovní rady dochází trpělivost.

PSALI JSME:
Globální ekonomika: Jak bude vypadat konec roku?

Tuto trpělivost ovlivňuje ještě jeden faktor spojený s korunou. A to jak na globální faktory reaguje koruna ve srovnání s regionálními kolegyněmi, polským zlotým (PLN) a maďarským forintem (HUF). ČNB si do nedávné doby mohla říkat, že ačkoliv koruna na její zvyšování sazeb nereaguje posílením, tak minimálně oslabuje v našem regionu v reakci na globální faktory nejméně.

Jinými slovy, obrázek níže by šlo interpretovat tak, že kdyby ČNB nezvýšila sazby, tak by koruna byla podobně slabá jako HUF nebo PLN, takže by se pohybovala nad 26 CZK/EUR. Nicméně PLN i HUF začaly v posledních dnech posilovat a koruna naopak dále oslabovat. Takže tato interpretace, která přece jen říká, že ČNB to má ještě tak trochu pod palcem, se začíná hroutit.

Autor je hlavní ekonom České spořitelny
(Redakčně upraveno)

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Ekonomika

Nálada v české ekonomice na vzestupu

Nálada v tuzemské ekonomice se podle statistických údajů v dubnu opět zlepšila. Celkový indikátor důvěry v ekonomiku se v dubnu vyšplhal na 97 bodů, nejvyšší hodnotu za poslední rok. Spotřebitelská důvěra …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB