Psychika má velký vliv na náš zdravotní stav. Psychické poruchy jsou vážným společenským a ekonomickým problémem, postihují značné množství lidí a léčba bývá dlouhodobá a nákladná. Psychické diagnózy, jako jsou deprese, schizofrenie, úzkostné stavy a podobně, patří mezi nejvážnější duševní poruchy a jsou zvlášť obtížnou oblastí pro životní pojištění. Velká většina z nich je bohužel neléčitelná. Užívané léky (psychofarmaka) mají velkou škálu negativních účinků, mnohdy komplikují život a spíše tlumí příznaky nemoci, které nevedou k vyléčení a tedy ani návratu do běžného života.
Podle oficiálních statistik každý třetí člověk na světě v průběhu života vyhledá psychiatra nebo psychologa a požádá o pomoc. V posledních letech se objevuje více opravdových depresí. Odborného lékaře tak čím dál častěji navštěvují lidé s úzkostnými stavy, se záchvaty paniky, s různými fobiemi i s depresemi.
Problém s psychikou postihuje spíše ženy než muže, kteří často tento problém řeší na poslední chvíli. Psychické onemocnění může negativně ovlivnit motivaci ke zdravému životnímu stylu, může zvyšovat náchylnost ke zneužívání návykových látek (alkohol, cigarety, drogy). Nesmíme také zapomenout na výskyt psychických onemocnění u dětí, který se s každým rokem zvyšuje (např. ADHD – porucha pozornosti s hyperaktivitou, ADD – porucha bez hyperaktivity, různé formy dětského autismu a poruchy školních dovedností). I když některé z dětských psychických poruch odezní s věkem a jiné přetrvávají, přesto všechny značně snižují kvalitu života dětí v jejich dospívání.
Psychická onemocnění tak často mohou vést k částečné invaliditě (1. nebo 2. stupně), někdy i k invaliditě trvalé (3. stupně). Na vzniku duševních chorob se podílejí tři faktory – biologické, psychologické a sociální. Tyto faktory se mnohdy vzájemně prolínají a bývá obtížné je odlišit. Důsledky invalidity se ale kromě medicínské oblasti promítají i do dalších oblastí, zejména ekonomické (ztráta určité části příjmu) a sociální.
Složitost psychických onemocnění, která jsou často doprovázena zvýšenou nemocností, vedou k tomu, že životní pojišťovny v případě pojištění invalidity mají psychická onemocnění ve výlukách. V poslední době se ale přístup pojišťoven mění.
U životního pojištění věnujte pozornost výlukám, pojišťovny zpravidla v případě onemocnění duševní poruchou nebo psychickým onemocněním nevyplácejí pojistné plnění. Některé pojišťovny plní ze všech tří stupňů invalidity za organické duševní poruchy (diagnóza F00 – F09), ale z důvodu duševní poruchy a poruchy chování (F diagnózy) plní jen v případě invalidity 3. stupně. Rozhodně se tak nevyplácí mít nejlevnější pojištění, ale je potřeba pozornost věnovat také kvalitě sjednaného rizika.
Pokud se rozhodnete řešit zabezpečení pro sebe a své blízké, při sjednání životního pojištění nezapomeňte zejména na pojištění invalidity. Zejména lidé s vyššími příjmy, na manažerských pozicích a podnikatelé by se tak měli pojistit také proti riziku poklesu příjmů v případě invalidity, nejenom z důvodu úrazu, ale především v důsledku nemoci. Právě oni jsou vystaveni velkému tlaku a může zde být předpoklad, že psychická onemocnění dolehnou právě na ně. Bohužel se lidé stále uchylují k „náhradě“ levnějšího pojištění trvalých následků úrazu či pojištění invalidity úrazem místo dražšího pojištění invalidity z jakýchkoli příčin.
Autorka je analytička životního pojištění Broker Consulting
(Redakčně upraveno)