Sem mohou zamířit jen v případě souhlasu zákonného zástupce, a to maximálně na dva měsíce. Jaký je tedy osud malých dětí, jimž se do té doby nepodaří nalézt přechodnou pěstounskou péči? Mají se vracet zpět do nevhodného rodinného prostředí, odkud byly důvodně odebrány?
Zákon na žádné výjimky v těchto případech nepamatuje. Vzhledem k tomu, že pěstounských rodin není dostatek, musejí se tyto děti za krátkou dobu vrátit zpět do prostředí, které pro ně není vhodné a často ani bezpečné.
„Zažila jsem, že téměř novorozené dítě bylo předáno matkou na OSPOD (Orgán sociálně-právní ochrany dětí, pozn. aut.), že se o něho nebude již starat. Matka měla potíže s alkoholem a pravděpodobně i mnoho dalších problémů. OSPOD nenašel pěstouna na přechodnou dobu a nechal tedy umístit dítě do Klokánku.
Následně se snažil pěstouna najít, a když se nepodařilo, nechal matku, aby si převzala dítě zpět do své péče. Po rozhovoru s ní jsme byli zděšeni, komu dítě předáváme. Snažili jsme se zvýšit její rodičovské kompetence, ale na to skutečně jedna hodina nestačí,“ popisuje současnou praxi Hana Kupková, ředitelka Fondu ohrožených dětí.
Kde brát nové pěstouny?
Nové nařízení je postaveno na předpokladu, že se podaří zajistit dostatečný počet přechodných pěstounů, kteří budou dětem k dispozici. Současná situace, tři čtvrtě roku po zavedení novely, tomu však zatím nijak nenasvědčuje.
Díky motivačním prvkům se samozřejmě může podařit řady pěstounů rozšířit, ale zároveň tlak na kraje může vést k situaci, kdy výběrovým sítem projdou i ti, jimž by se to za normálních okolností nepodařilo.
„Pan ministr reagoval na naše upozornění s tím, že pokud OSPOD nenajde pro dítě místo, jde pouze ‚o selhání lidského faktoru‘. Chtěla bych ho vidět v praxi, když pracovník OSPOD ve tři ráno zoufale hledá umístění pro dítě v krizi. Přechodní pěstouni často nejsou dostupní, neberou pohotovostní telefony, nebo nejsou kapacitně schopni dítě přijmout,“ přibližuje Kupková.
Vzpomíná i na situaci, kdy přechodný pěstoun odmítl převzít dítě o víkendu a požadoval, aby mu ho ZDVOP (zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc) dovezl až v pondělí. „Takový přístup je nejen organizačně nesmyslný, ale hlavně zcela nevhodný z pohledu dítěte, které je zbytečně přemisťováno z krizového zařízení do jiné péče,“ dodává.
Záměr ušlechtilý, ale…
Podpora pěstounů není ničím novým, i v rámci předchozí úpravy platilo, že pěstouni měli před umístěním do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc přednost.
OSPOD se vždy snaží najít dětem co nejvhodnější umístění – první na řadě je širší rodina dítěte, následuje hledání vhodné pěstounské rodiny a až v případě selhání těchto možností je dítě umístěno do ZDVOP, kde mu poskytnou nutnou péči.
Ideální by samozřejmě bylo žít ve světě, kdy je vždy možné pracovat s biologickou rodinou a dítě z ní neodebírat. Sociální pracovníci se však dnes a denně dostávají do situací, kdy takové řešení nepřichází v úvahu, aby dítě nezůstávalo v rizikovém prostředí.
Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc umožňuje, aby rodiče mohli své dítě kdykoli navštívit, zvyšovat své rodičovské kompetence a byli motivování k vyřešení situace. Naopak u přechodných pěstounů bývají návštěvy často omezovány na jeden den v týdnu, někdy i jednou za 14 dnů. Hrozí tak riziko, že zákonný zástupce ztratí o dítě zájem a návrat do biologické rodiny nebude možný.
Nutně tedy vyvstává otázka, v čem přesně by měl být institut přechodných pěstounů za každé situace automaticky lepší než zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc.
Stát by měl, podle odborníků, s nimiž měla redakce faei.cz možnost hovořit, nejprve posílit celý systém péče jako celku a teprve poté začít omezovat některé jeho části. Podpora přechodných pěstounů se nevylučuje s podporou zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a také preventivní sociální péče.
V čistě filozofické rovině zákonodárci nepochybně uvažovali správně – snižování počtu malých dětí v ústavních zařízeních je v souladu s doporučeními ochránců dětských práv.
Ovšem jak ukazuje praxe těch, kdo tuto realitu denně žijí, je tato vznešená myšlenka zcela odtržena od reality a vůbec nebere v úvahu současný stav systému, který na přijaté kroky není vůbec připraven.
Pokračování zítra
