Když uvážíme, že podle statistických údajů v Česku v prvním čtvrtletí žilo deset a půl milionu lidí, znamená to, že s rodiči bydlí více než jeden a čtvrt milionu mladých. Podle průzkumu je téměř polovina z nich mladších 26 let, čtvrtinu pak tvoří lidé starší 27 let.
Jiné údaje nabízí pro srovnání Český statistický úřad. Z výsledků jeho loňského sčítání je zřejmé, že v tuzemské populaci jsou nejvíce zastoupené dvoučlenné domácnosti, jichž je 1,46 milionu a které jsou s třetinovým podílem nejvíce zastoupené.
Ve více než dvaceti procentech případů jsou dvoučlenné domácnosti tvořeny rodičem a dítětem, přičemž potomek ve věku do 24 let se nachází v deseti procentech dvoučlenných domácností. V obou těchto typech domácností převažuje žena jako matka a syn jako dítě.
Podle průzkumu 17 procent lidí bydlících u rodičů spatřuje jako největší nevýhodu tohoto způsobu života to, že mohou ve společnosti nosit nelichotivou nálepku „mamánek“. Více se tohoto označení obávají muži.
Zatímco pětina z nich by byla nerada, kdyby se o nich říkalo, že bydlí v „mamahotelu“, u žen je to jen každá desátá respondentka. Výsledky průzkumu také ukazují, že s lepším vzděláním se zvyšuje také podíl těch, kteří mají obavy z „mamánkovství“. Nejvíce se tohoto označení obávají absolventi vysokých škol.
Se vstupem do dospělosti odchází z domova, uvádí průzkum, skoro dvakrát více mladých žen než mužů. Před dosažením 25. narozenin rodinné hnízdo opouští 72 % dospělých dětí, nejvíce mezi 20 a 25 lety.
Hlavní kladnou stránku života s rodiči spatřují Češi podle průzkumu ve finančních úsporách, za které si nejčastěji lidé do 26 let jednou pořídí vlastní bydlení. Menší část pragmatiků použije ušetřené peníze na zábavu a volnočasové aktivity.
„Jen zlomek obyvatelů „mamahotelů“ ovšem prozíravě spoří na vlastní bydlení. Většina bere úsporu za bydlení jako samozřejmost a takto získané peníze utrácí za zábavu, oblečení, elektroniku, výdaje spjaté s automobilem či za cestování a v lepším případě za dodatečné vzdělání,“ sdělil naší redakci Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
Podle něj typický český obyvatel „mamahotelu“ před pandemií díky svému zaměstnání vydělával průměrně v čistém 23 600 korun měsíčně. „Takže spořit má z čeho. Zvláště za předpokladu, že nemusí rodičům na bydlení přispívat ani haléřem, což je poměrně častý případ,“ uvedl ekonom.
Skoro třetina (30 %) lidí říká, že rodina je pro ně důležitá a chtějí jí být nablízku. Nejčastěji takto odpovídá nejmladší věková skupina do 26 let. Stejná část lidí uvádí, že takto žije proto, aby se o stárnoucí rodiče mohla starat. S přibývajícím věkem se četnost takových odpovědí zvyšuje.
Čtvrtina respondentů pak vidí největší benefit v tom, že se nemusí zabývat chodem vlastní domácnosti. Jako stěžejní benefit života s rodiči považují lidé úsporu nákladů na vlastní bydlení, naopak za největší nevýhodu označují respondenti nedostatek soukromí a vlastního prostoru. Deklarují to dvě třetiny účastníků, přičemž největší část z nich tvoří lidé ve věku 27 až 35 let (74 %).
Čtyřem z deseti odpovídajících vadí, že by jim rodiče mluvili do života a předávali nevyžádané rady. Pocit závislosti a nesamostatnosti označilo za negativum 27 procent lidí, nejvíce nejmladší věková skupina do 26 let. Toho, že jim budou rodiče mluvit do výchovy jejich dětí, se ženy obávají více než muži.
