Český stát podle dostupných aktuálních údajů platí ze státního rozpočtu skoro půl milionu lidí. Loni státní zaměstnanci představovali deset procent tuzemské pracovní síly a na jejich platy šlo přes 258 miliard korun. Počet těchto zaměstnanců se dlouhodobě nedaří snižovat, což mimo jiné komplikuje činnost soukromé sféry.
Patří se dodat, že nejvíce státních zaměstnanců je ve třech sektorech tuzemské ekonomiky: Ve školství, armádě a policii. Školství má tendenci jejich množství posilovat například kvůli inkluzi, armáda chce více lidí kvůli zhoršení bezpečnostní situace v Evropě po ruské invazi na Ukrajinu a u policie jde vzhledem k průběžnému podstavu mužů v uniformách takříkajíc o evergreen.
Deset procent lidí z celkové tuzemské populace pracujících pro stát je na první pohled velké číslo. Ovšem jen do chvíle, než jej porovnáme např. se statistikami Eurostatu o zaměstnanosti v sektoru veřejné správy. V Evropské unii jsme na chvostě, takže na státních zaměstnancích toho až tolik neušetříme. Fialovi se po Babišovi podařilo uspořit asi dvě procenta…
Je zřejmé, že v evropských zemích se počet státních zaměstnanců liší v závislosti na velikosti země, struktuře veřejné správy a úrovni sociálních služeb, které ten či onen stát poskytuje. Ale také ve výdajích na obranu a bezpečnost. Na špici jsou obecně skandinávské státy, které mají rozsáhlé sociální programy a služby.
Tyto země, konkrétně Dánsko, Švédsko a Norsko, mají ve srovnání s evropským průměrem (15-25 % z celkové pracovní síly, pozn. red.) vyšší podíl veřejných zaměstnanců, jenž podle Eurostatu dosahuje 25-30 procent z celkové pracovní síly.
U zemí tradiční západní Evropy, jako je např. Francie, Nizozemsko či Belgie, dosahuje podíl veřejných zaměstnanců na celkovém počtu pracovní síly přibližně 20-25 procent, zatímco ve střední a východní Evropě, včetně Německa, kde je nižší podíl úředníků, jde o zhruba 15-20 procent. Takže si znovu kladu otázku položenou v titulku: Máme v Česku hodně úředníků? Ve srovnání s EU to tak nevypadá…
