Vláda by mohla hodně ušetřit masivnějším propouštěním státních zaměstnanců

Veřejné zadlužení České republiky loni narostlo v nominálním vyjádření nejvíce v historii, a to o 430,4 miliardy korun. Nárůst zadlužení tak překonal nárůsty z pandemických let 2020 a 2021, které činily zhruba 413, resp. 417 miliard korun. Na růstu zadlužení se podílela hlavně ústřední vláda, neboť obce a kraje loni vykázaly přebytek, a to dokonce třetí nejvyšší v historii.
Mezi státní zaměstnance, resp. zaměstnance placené ze státního rozpočtu, spadá nejen zhruba 80 tisíc úředníků, ale také třeba učitelé, vojáci, policisté, hasiči či celníci. Ilustrační foto: Depositphotos.com

S ohledem na historický vývoj krajně nepravděpodobné, že by se vládě podařilo letos stlačit schodek pod 300 miliard korun. Výrazně vyšší pravděpodobnost má to, že bude hospodařit s deficitem citelně nad úrovní 300 miliard korun, nejpravděpodobněji kolem 320 miliard korun, v extrémnějším případě dokonce s deficitem v pásmu 350 až 400 miliard korun.

Pokud vláda letos nedokáže hospodařit se schodkem maximálně 295 miliard, jak si jej vytyčila, bude to zlý signál i do příštích let. Volby totiž budou blíže a blíže, čímž zesílí odpor vlády k opravdu razantním škrtům a dalším nepopulárním opatření. Letos příležitost existuje.

Počet státních zaměstnanců se přitom letos oproti loňsku zvýšil o více než deset tisíc osob a poprvé v historii Česka atakuje půlmilionovou hranici, když dosahuje cifry 499 056 osob. Mezi státní zaměstnance, resp. zaměstnance placené ze státního rozpočtu, spadá nejen zhruba 80 tisíc úředníků, ale také třeba učitelé, vojáci, policisté, hasiči či celníci.

Naopak mezi státní zaměstnance nepatří například zaměstnanci placení z rozpočtů krajů a obcí. Celkový počet osob veřejného sektoru, zahrnujícího jak rozpočet státu, tak krajů či obcí, je tudíž ještě vyšší a blíží se jednomu milionu lidí!

Pokud však zůstaneme u zaměstnanců státního sektoru, jejich počet oproti loňsku narostl o zmíněných více než deset tisíc osob, konkrétně o 10 177. Jde o druhý nejvyšší meziroční nárůst počtu státních zaměstnanců za období od roku 2017. V letech 2017 až 2022 se průměrně řady státních zaměstnanců rozšiřovaly o zhruba 8 600 ročně. Letošní nárůst je tedy citelně nadprůměrný.

S citelným růstem počtu osob placených ze státního rozpočtu samozřejmě rostou nároky na tento rozpočet, jehož schodek bude letos podle našich odhadů činit zhruba 320 miliard korun. Redukce počtu státních zaměstnanců by tak výrazně přispěla k ozdravení veřejných financí.

Jeden příklad za všechny. Jestliže by vláda snížila počet státních zaměstnanců na úroveň roku 2016, kdy činil 437 291 osob, jen na řádných hrubých měsíčních platech by v průměru ušetřila zhruba 31,5 miliardy korun. To proto, že průměrný plat státního zaměstnance letos činí 42 403 korun hrubého měsíčně.

Pokud ale zahrneme další náklady na zaměstnance, které se přičítají zaměstnavateli, tedy v tomto případě státu, nabobtná náklad na jednoho zaměstnance v průměru minimálně na 69 100 korun. Tento náklad zahrnuje především zaměstnavatelské odvody v podobě sociálního a zdravotního pojištění za daného zaměstnance. Naopak ale nezahrnují třeba 13. platy, příplatky za případné přesčasy nebo noční, víkendové či sváteční směny.

Snížením počtu státních zaměstnanců na úroveň roku 2016 by tedy klesly související roční nároky na státní rozpočet až o více než 50 miliard korun. To už rozhodně není zanedbatelná částka. Vskutku by výrazně přispěla k ozdravení veřejných financí.

Vždyť třeba zvýšení základní sazby DPH z 21 na 23 procent, které navrhuje vládní hnutí STAN, by státnímu rozpočtu podle výpočtu společnosti Deloitte přineslo 24 miliard ročně. Tedy ani ne polovinu toho, co potenciálně přinese redukce počtu státních zaměstnanců na úroveň roku 2016, tedy redukce o zhruba 60 tisíc osob.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)

Ilustrační foto: Depositphotos.com

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 11
Sdílet článek
Diskuse k tomuto článku je již uzavřena
  1. Michal Grondžák

    Různé hospodářské komory v každem okresním městě zcela bez činnosti na ilustčnim foto jsou policisté ty Fiala nepropustí zas aš tak hloupí není dobře ví že je bude potřebovat.

  2. František Kozelka

    20 procent státních zaměstnanců lze bez
    problému propustit. Kuba se snaží, ale ještě je to málo. Naopak úřady práce bych o 5 procent posílil.

  3. Martin

    Hlavně začít propouštět určité politiky od Fialovo vlády!Tam bych začal.

  4. Martin Korf

    Ono se sice hezky mává čísly, nakonec je to jednoduchá matika – počet zaměstnančů x průměrná mzda, to zvládne každý. A škrtnout potřebný počet na papíru, je velmi snadné. Jenže nežijeme jen na papíru. Reálně je potřeba se na věc podívat komplexně, pěkně od začátku. Počet úředníků vychází z potřeby agendy, kterou mají obhospodařovat. A v době, kdy na „každý prd“ lze čerpat nějaké dotace, na vše je třeba podat žádost, vše se eviduje, schvaluje…. no tak logicky přímou úměrou vzrůstá i potřeba úředníků, kteří tu agendu obhospodařují, evidují, schvalují… Policie, co do agendy je též sešněrována a zahlcena byrokracií a musíme si uvědomit, co po té policii chceme zajišťovat a jaké administrativní náležitosti to mimo samotnou policejní práci obnáší. Nad to se stále potýká s podstavem a konkurenceschopností na trhu práce. Na hasičích snad šetřit nechce nikdo. Učitelé jsou podobná kapitola. Tak koho tedy seškrtat? Pokud by vláda chtěla šetřit na počtu státních zaměstnanců, tak nejprve musí revidovat byrokratický aparát a systém nastavit tak, aby ho ten menší počet státních úředníků byl schopen obsluhovat. Jinými slovy, můžeme seškrtat státní zaměstnance, ale musíme tedy počítat s tím, že si škrtáme nějakou službu, její funkčnost či kvalitu. To jsou zase ty jednoduché počty. Pokud mám práci pro 10 lidí, ale rozhodnu se, že ji bude dělat jen 6, tak musím počítat s tím, že buď jim tu práci uberu, nebo prostě nebudou stíhat. Úvaha pana Kovandy je asi taková, že mám systém stavěný původně na 10 zaměstnanců, přidávám jim průběžně agendu pomalu pro 12, ale chtěl bych ušetřit a platit jich jen 6.

  5. Petr

    Ušetřilo by se hodně. Podpora na pracáku je mnohem menší než tito zbyteční úředníci berou plat. Proč pracák. Tito lidé jsou pro soukromou sféru zcela nepoužitelní. U soukromníka se chodí pracovat a ne pít kávu a kouřit nebo si chodit v pracovní době po nákupech…..

    • Rey

      Ty si teda hodně zakomplexovanej chudáček 😀 byla pokutka co ? 😀 😀

  6. gargamel

    Stát ale posílá plno dotací městům a obcím……….takže je otázka,kdyby neposlal jak by, města a obce s rozpočty,dopadly.

  7. Petr S.

    Byl bych mj. pro redukci sněmovny a senátu na polovinu VČETNĚ jejich personálu a personálů ministerstev. Taky bych zrušil vratky DPH na luxus, zvlášť pokud takové zboží nebylo vyrobeno v ČR.

  8. Miroslav

    Fialova vláda zatím ve vnitřní politice a ekonomice trpce zklamala, absolutně nemá na to, aby přišla se systémovým řešením.
    Každý ministr zkusmo pouští balónky , různě malované a čeká se ,co na to ostatní řeknou.
    Problém vidim ve zcela slabém premiérovi , který si sice umí se všemi domluvit, ale výsledky jeho práce, potažmo celé vlády jsou leda ku pláči.
    Babiš byl sice taky dárek , ale dokázal tomu velet a vládu vést.

  9. Jiří

    To je jedním z neuralgických bodů, které se jakoby náhodou přehlíží. A právě kvůli „správně“ nasměrovaným penězovodům státních penez se s tímto, poměrně zásadním problémem, nic chtít dělat nebude. Jinak nárůst státních úředníků je způsoben i tím, že nastoupivší politická suita potřebovala a potřebuje zaopatřit své, jinak neuplatnitelné, kamarády a příbuzné a určitě ne za průměrný státní plat :o)

  10. Renata

    Ekonom a píše takové zhovadilosti, státní zaměstnanci jsou i ti, kteří pracují na obcích a městech, jen jsou to zaměstnanci samosprávy, je totiž státní správa a samospráva. Pokud tuto základní informací neví, tak ať se raději nevyjadruje k ničemu dalšímu. Státní správě a samosprávě rozumí jako koza petrželi.

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB