Míra inflace v Německu v květnu vystoupila na 2,5 procenta z dubnové hodnoty dvou procent. Květnový růst spotřebitelských cen výrazně překračuje dlouhodobý cíl Evropské centrální banky (ECB).
Německé ministerstvo hospodářství je ale ve své měsíční zprávě optimistické, i když upozorňuje na možnost, že inflace přechodně vystoupí až ke třem procentům. Tamní statistický úřad uvádí, že naposledy rostla inflace pět měsíců v řadě v roce 2011.
Eurová inflace konečně na vyšších hodnotách
ECB v uplynulém týdnu dala jasně najevo, že vnímá inflační tlaky v eurozóně spojené s koncem pandemie jako dočasné a nehodlá na ně nijak reagovat. Ve vyjádření naznačuje, že inflace vzrostla z titulu srovnávacích efektů a vlivu cen energií a přechodných faktorů.
Na jednu stranu zvýšila odhad růstu z 1,5 procenta na 1,9 procenta pro letošní rok a pro příští z 1,2 procenta na 1,5 procenta, na druhou stranu ale projekce potvrzuje, že výhledově bude tempo růstu cen zpomalovat. Pokles dynamiky bude způsobovat především odeznění tranzitorních a bazických efektů.
Česká inflace lehce zmírnila
Inflace v Česku se už vrátila pod horní hranici tolerančního pásma, tedy pod tři procenta na 2,9 procenta. Ještě před měsícem totiž dosahovala 3,1 procenta. Dostala se tak i na prognózu České národní banky (ČNB).
I nadále platí, že za letošní inflací stojí především dražší doprava, cigarety a alkohol. Dohromady tvoří dvě třetiny aktuální inflace, zatímco třeba bydlení dnes zůstává díky dočasně levnějším energiím na pozadí.
Inflace tak aktuálně nepředstavuje pro ČNB vážný problém, kvůli kterému by měla rychle nebo dramaticky reagovat. Stále však v růstu cen budeme čelit rizikům velkých nákladových tlaků ve výrobě, které se zatím v cenách pro konečného spotřebitele až na výjimky příliš neprojevily.
Trhy americkou inflaci považují za dočasnou
Americká inflace vystoupala v meziročním srovnání na pět procent, což představuje třináctileté maximum. Zajímavá byla následná reakce trhu, která cenové vzedmutí zjevně interpretuje obdobně jako centrální banky, tedy jako dočasnou událost.
V bezprostředních chvílích po zveřejnění výsledků sice proběhl nárůst výnosů na amerických vládních dluhopisech, když jejich ceny zamířily dolů. Následně se ale trh uklidnil a výnosy opět spadly. Desetiletý výnos amerického vládního dluhopisu se tak pohybuje dokonce na úrovni 1,45 procenta. To je na výrazně nižších úrovních, než bychom s ohledem na pětiprocentní inflaci čekali.
I v případě americké inflace také jde o silný bazický efekt, když loni v květnu ceny stále ještě klesaly. Na tuto příčinu však nemůžeme alibisticky vše svádět. Meziměsíční růst cen je také dost silný, když dosáhl 0,8 procenta.
Rychleji stoupají ceny nových aut a oděvů. Vedle toho dál nahoru míří ceny bydlení. Dále také vidíme zdražení u potravin. Stále však nejde o taková čísla, která by znervóznila americkou centrální banku Fed.
A co na to české domácnosti?
Ať už bude inflace krátkodobá či dlouhodobá, každý investor a střadatel by se měl zamyslet nad podobou svých finančních rezerv. Budoucí koupě dražšího auta, a kvůli vyšším cenám paliv i jeho provoz, průměrného spotřebitele citelně zasáhnou.
Jedinou efektivní obranou, jak své finance vhodným způsobem ochránit před inflací, je odvážně se rozhlédnout po vhodnějších finančních nástrojích. Je přitom všeobecně známo, že v dnešní době na reálné hodnotě nejrychleji ztrácejí peněžní účty.
Od konce února 2020 se přitom úspory domácností zvýšily o 364 miliardy korun. V prvním čtvrtletí letošního roku narostly o rekordních 100 miliard korun. To není optimální alokace, a lidé tak přicházejí o reálnou hodnotu.
Autor je investiční analytik společnosti Fincentrum & Swiss Life Select
(Redakčně upraveno)
