Téměř 15 let pracoval Martin Viktora pro banky a investiční společnosti v oblasti podpory prodeje, marketingu a produktového managementu investičních produktů. Před šesti lety založil a dodnes provozuje web Poradci-sobě.cz, sdružující komunitu více než 30 tisíc aktivních uživatelů – poradců. Organizuje také největší pravidelnou konferenci finančního trhu FINfest.
„Znám lidi, kteří měli štěstí, a zbohatli na tom, že před lety investovali do kryptoměn. Znám ale i ty, kteří věřili, jak se vložené peníze rozmnoží o desítky procent, ale skončilo to přesně naopak,“ říká v rozhovoru pro faei.cz.
Úrokové sazby postupně klesají, takže peníze, které mají lidé na spořících účtech, už nemají takovou výnosnost jako relativně nedávno. Je dobré tyto úspory investovat, nenechávat je jen ležet na účtech?
Není to jen dobré, je to i správné. Spořící účet by měl sloužit spíše jako nějaká rezerva pro likvidní peníze, které je dobré mít k dispozici třeba pro mimořádné výdaje. Každopádně by tam neměly ležet dlouhodobé úspory. Ty by měly být právě zainvestovány.
Jaký druh investic by střadatel měl zvolit? Akcie, dluhopisy, podílové fondy nebo něco jiného? Co je dobrá volba?
Standard vhodný pro 95 procent populace jsou podílové fondy, které investují profesionálním způsobem. Individuální investování do akcií nebo dluhopisů bych nedoporučoval – snad s jedinou výjimkou, kterou jsou státní dluhopisy.
Ale obecně bych běžnému občanovi, který nesleduje finanční trhy, nedokáže si o firmách sehnat dostatečné informace, doporučil, aby se do individuálního investování nepouštěl.
A co dlouhodobý investiční produkt (DIP), který je momentálně hodně v kurzu, založily si ho už stovky tisíc lidí. Je vhodný pro lidi před důchodem, nebo třeba i pro mladší ročníky?
Obojí je správně, ale nejlepší je samozřejmě myslet na důchod už zamlada. Takže je vhodný i pro mladé lidi. Poskytuje zajímavou daňovou úlevu. Jen bych upřesnil, že DIP, který také slouží pro investování například do zmiňovaných podílových fondů, není de facto samostatný finanční produkt typu stavebního spoření, ale spíše typ smlouvy, specifický daňový režim.
Měl by zájemce o investování postupovat sám, nebo je vhodné využít služeb finančního poradce?
Běžný laik se dopouští mnoha chyb, i při výběru podílových fondů, kterých jsou stovky až tisíce. Doporučil bych využít kvalifikovanou pomoc. Mnoho laiků si myslí, že se podívá na tabulku fondů, vyberou si ten s momentálně nejvyšší výkoností, a do něj následně investují.
To je asi nejčastější chyba. Vhodná cesta je ta, že si vyberu více fondů, vhodně je namixuji a nedívám se do zpětného zrcátka na zpětnou výkonnost, protože ta nemusí být zárukou budoucích výnosů.
Jak vybrat správného poradce, aby laický investor nenaletěl?
Především by měl mít registraci u České národní banky (ČNB). Je dobré si zkontrolovat, že jde o takzvaného vázaného zástupce nějakého investičního zprostředkovatele. Jistotou je vybrat si mezi poradci, kteří pracují pro silné, prověřené značky, tedy pro solidní firmy. Poradce by se měl investora hodně ptát, je to jeden ze základních znaků, jak poznat skutečného profesionála.
Na co by se měl ptát?
Měl by se ptát na finanční plány klienta, na jeho majetkovou situaci, měl by zákazníkovi předložit i takzvaný rizikový profil daného fondu. Investice by pak měla odpovídat časovému horizontu, v němž chce klient investovat, a také jeho rizikovému naturelu. Důležité také je, že se kvalitní poradce nebude snažit zákazníkovi prodat jeden konkrétní produkt, ale nabídne mu celé portfolio.
Co myslíte tím rizikovým naturelem?
Když například vím o investorovi, který je ochoten akceptovat momentální propad hodnoty vybraného produktu třeba o deset procent, můžu mu takovou investici nabídnout. To ale není možné u osoby, která – když nastane pokles dejme tomu o patnáct procent – zbytečně zpanikaří a chce se investice zbavit i s touto ztrátou.
Na vašich odborných konferencích FINfest ale asi neprobíráte to, že by se měl správný finanční poradce klientů napřed hodně ptát…
Jsou to odborné konference pro finanční zprostředkovatele, kde investice tvoří třetinu až polovinu programu. Je to akce třeba pro více než tisícovku expertů.
Skutečně tam nepadají rady typu „hlavně se hodně ptejte“, to oni už dávno vědí, jsou to profesionálové. Debaty jsou mnohem profesionálnější, detailnější, hovoří se třeba o trendech na kapitálových trzích, o vývoji různých typů produktů, ale řeší se i různé nešvary, které se na trhu objevují.
Jaké jsou aktuální trendy?
Obecným trendem je místo klasických otevřených podílových fondů používat takzvané ETF (burzovně obchodovaný fond, pozn. red.) nástroje. Jsou to nízkonákladové produkty, kde si správce bere naprosto minimální odměnu a poradce, který klientovi nabízí tento nástroj, nedostává provizi za sjednaný produkt, ale účtuje poradenství přímo zákazníkovi.
Pro něj to může být transparentnější, čistější, než provizní model. Jiným více vyhovují klasické otevřené a aktivně řízené podílové fondy, kde je role správce silnější. Mimochodem já jsem zastáncem klasických fondů.
A co nešvary na trhu, které jste také zmínil?
Jsou spojené zejména s prodejem neregulovaných produktů, které nepodléhají dozoru ČNB, anebo podléhají, ale naprosto minimálnímu. Nešvarem může být třeba to, že poradce nabídne klientovi investici na základě provizní odměny v rozporu se zájmem zákazníka.
Tak se například mohou prodávat různé korporátní dluhopisy, které mohou být vysoce rizikové. Někteří zprostředkovatelé dokonce pracují bez licence od ČNB. Jejich působení na trhu bohužel škodí celému poradenskému oboru.
ČNB na začátku roku varovala také před podezřelými influencery a youtubery. Častokrát dávají na odiv domnělé bohatství, mají na ruce luxusní hodinky, za nimi je zaparkovaný nejdražší model auta, a radí lidem, kam mají investovat.
To je jeden z příkladů, jak poznat, že nejde o seriózního poradce. U prozíravého investora by totiž nemělo být jeho cílem koupit si drahé auto nebo létat třikrát do roka na Maledivy, zkrátka úžasně zbohatnout.
Seriózním cílem investování je udržet hodnotu peněz, které mám, možná je zvýšit o nějaké procento nad inflaci. To je skutečný realistický cíl. Neinvestujeme proto, abychom byli bohatí, ale proto, abychom nezchudli.
Mnozí lidé po tom ale stále touží, investovat pár korun, a pak pohádkově zbohatnout. I takové případy se stávají, ne?
Znám lidi, kteří měli štěstí, a zbohatli na tom, že před lety investovali do kryptoměn. Tam se to skutečně pohádkově zhodnotilo. Znám ale i ty, kteří věřili, jak se vložené peníze rozmnoží o desítky procent, ale skončilo to přesně naopak.
Jaký je zájem o finanční poradenství zájem například mezi absolventy vysokých škol?
Obor se za poslední roky významně posunul. V jeho počátcích pro něj byl typický masivní nábor nováčků, mladých lidí, kterým se slibovaly vysoké provize.
Osud takového nováčka byl obvykle takový, že absolvoval školení, pak pojistil všechny členy své rodiny, a následně skončil, protože se nedokázal posunout dál. Životnost nováčků byl typicky maximálně rok. Od tohoto poradenského „pravěku“ jsme se naštěstí dostali k vyšší profesionalitě.
Co to znamená?
Finanční poradci jsou v oboru dlouhodobě, tlak na nábor nováčků není takový jako kdysi, některé firmy se dokonce specializují výhradně na zkušené poradce. Dříve bylo také typické, že se poradenství dělalo jako vedlejšák.
To už dneska také není možné, protože jde o poměrně náročnou profesi. Zájemce musí splňovat nemálo kritérií, projít různými zkouškami, takže se nevyplatí tomu věnovat jenom napůl. Buď to dělá člověk pořádně, nebo vůbec. Dneska na úplného nováčka skoro nenarazíte, téměř pokaždé se setkáte se zkušeným profesionálem.
