Tento smluvní institut se v dlouhodobých smlouvách využíval hlavně v 90. letech, kdy to s inflací bylo obdobné jako v dnešní době. Nyní se inflační doložka do smluv vrací, aby se sjednaná cena mohla za dohodnutých podmínek navyšovat (indexovat, pozn. aut.) o míru inflace.
1. V české legislativě je zmiňována pouze v souvislosti s každoročním zvyšováním nájmů.
2. Při současné vysoké inflaci je výhodné ji využít při dlouhodobých smlouvách také v jiných oblastech, například ve službách či stavebnictví.
3. Důležité je vymezení pojmu inflace – za jaké období se počítá a k jakému základu se vztahuje, aby bylo smluvním stranám jasné, jak se inflace vypočítává a za jakých podmínek dochází v průběhu platnosti smlouvy k navyšování ceny.
Zajímavé je, že o inflační doložce hovoří naše legislativa pouze v souvislosti s každoročním navyšováním nájemného (§ 2248 občanského zákoníku). Podle zásady, že co není zakázáno, je povoleno, ji však mohou smluvní strany použít také v jiných oblastech, stále častěji např. ve stavebnictví, obchodě či službách.
Využití inflační doložky ve smluvních vztazích sice zmírňuje riziko cenových výkyvů, musí se však při tom dbát na některé zásady.
Co je to vlastně inflace?
Tou první je přesné vyjádření toho, co si smluvní strany pod výrazem inflace vlastně představují. Měly by vždy to samé, což však není v tomto případě samozřejmostí, protože měření inflace není ve všech oborech a odvětvích hospodářství či oblastech společenského života stejné.
Míra inflace (vyjádřená přírůstkem průměrného časového indexu spotřebitelských cen) může např. vyjadřovat roční průměr oproti předchozímu ročnímu průměru, nebo porovnání dvou měsíců s ročním odstupem, případně mezi dvěma následujícími měsíci apod.
Při stanovení inflační doložky je nutné jednoznačně označit období, za které je míra inflace uváděna, a základ, s nímž se aktuální údaje porovnávají. Při využití různých metodik se totiž výsledky mohou lišit až násobně.
A jakou si vyberete?
Inflační doložka, ať v nájemní nebo jiné smlouvě, bude platná pouze tehdy, když bude ve smlouvě jednoznačně uvedeno, jakou konkrétní inflací se řídí. A bude také stanoveno datum, kdy dochází ke změně ceny.
Je možné volit začátek roku, ale protože se meziroční inflace sice obvykle vypočítává za uplynulý kalendářní rok, výsledky bývají známé až po několika měsících. Doba trvání dohodnuté ceny se však nemusí vždy stanovit na kalendářní rok, ale na průběžných 12 měsíců, případně i kratší období, pokud je změna vázána na předem určené cenové limity např. komodit či energie.
Při sjednání inflační doložky se vyplatí využívat přesné formulace, odborné pojmy a reálné parametry, které používá Český statistický úřad a jejichž interpretaci budou stejně rozumět všichni zainteresovaní.
Jasná dohoda předem
Při správném využití inflační doložky a domluví-li se na tom smluvní strany, dochází k úpravě cen automaticky. Pokud je však k její aktivaci třeba úkon jedné ze stran, je nutné stanovit i termín, do kdy se tak musí stát. Jinak se u dlouhodobých smluv může přihodit, že se partner rozhodne dodatečně dopočítat inflaci za delší období.
Inflační doložka také může být aktivována nikoli jednou stranou, ale při předem dohodnuté míře inflace. Vzhledem k tomu, že jde o smluvní institut, který zákony, až na nájmy, prakticky nevymezují, je jeho využití variabilní. A také užitečné, pokud se na jeho parametrech smluvní strany jasně domluví.
Pozor na propadlý nájem
V případě nájmů je třeba si dát pozor na to, že k jeho navýšení může dojít jen jednou ročně. Pokud se tedy strany nedomluví na např. čtvrtletních smlouvách, kdy bude uzavírána vždy nová smlouva s upraveným nájemným.
Když nájemce nezačne platit o inflaci zvýšený nájem a pronajímatel si toho nevšimne, tak se po třech letech částky odpovídající rozdílu mezi zvýšenou a původní výší nájemného promlčují.
Inflační doložka se týká pouze nájmu, zatímco navýšení úhrady za služby a energie by mělo odpovídat skutečným (vyšším) nákladům. A po stavebních úpravách pronajímaného bytu, které prokazatelně vedou ke zlepšení podmínek bydlení nebo úspoře energií, se nájemné může zvýšit nejen o inflaci, ale lze do něj započítat rovněž náklady účelně vynaložené na stavební úpravy.
Ilustrační foto: Depositphotos.com
