Začněme mědí. Ta v pondělí na burze v Londýně překonala úroveň 11 tisíc dolarů za tunu, a to vůbec poprvé v historii. Mědi je třeba v lecčems, od vojenské techniky a elektroaut přes elektrizační soustavy umožňující větší zapojení zelených zdrojů po datová centra, potřebná pro rozvoj umělé inteligence (AI).
Měď tak podle zmíněného investora Currieho poroste už jen díky masivním státním dotacím na ozeleňování. A také ovšem kvůli větším armádním výdajům v éře deglobalizace. Přitom nabídka mědi je omezená, protože otevřít nový důl není vůbec snadné, ani levné.
A v éře deglobalizace to bude ještě obtížnější než dosud i z politických důvodů a kvůli rostoucímu napětí mezi Západem a zbytkem světa. Ostatně proto teď největší těžař světa, australský BHP, tolik stojí o převzetí britského konkurenta Anglo American, jenž má ve svém portfoliu vysoce ceněné měděné doly.
Vždyť společnosti Anglo American jsou její měděné doly natolik drahé, že se radši zbaví legendární firmy De Beers, která svého času, ve 20. století, představovala de facto světový diamantový monopol a která stojí za jedním z nejúspěšnějších marketingových hesel historie – „Diamaty jsou věčné“.
Anglo American přitom drží v De Beers většinu takřka sto let, už od roku 1926. Nyní se ale schyluje k prodeji De Beers, neboť Anglo se potřebuje ubránit převzetí ze strany zmíněné BHP. Tudíž musí zeštíhlit svůj záběr. Hodlá už se proto dále soustředit pouze na těžbu mědi (a železné rudy). Diamanty jsou sice věčné, ale měď zjevně vynáší víc.
Evidentně je pořád levnější koupit již fungující doly než budovat úplně nové. Proto BHP o Anglo American tolik stojí. A proto se Anglo radši zbaví diamantů, jen aby si kontrolu nad měděnými doly udržela.
To vše navíc v době, kdy se podstatná část světa snaží omezit svoji závislost na dolaru, zejména pak země typu Číny, Indie a samozřejmě Ruska. Své příjmy z prodeje komodit tudíž více než v minulosti ukládají nikoli do dolaru, resp. dolarových dluhopisů americké vlády, nýbrž do zlata. Proto je na historickém maximu také právě zlato, jak si dále přiblížíme.
Tento pokles poptávky po amerických dluhopisech vede – a povede – k tomu, že úrokové sazby na dolaru už nebudou klesat tak nízko jako dříve. Budou vyšší. Tím pádem i dolar silnější. A protože měď se v dolaru obchoduje, pevnější dolar znamená trvaleji vyšší cenu mědi. A samozřejmě i dalších komodit, zlata ostatně také.
Vedle mědi je zlato tedy dalším kovem, který v pondělí překonal historický cenový rekord. Poprvé v historii cena troyské unce zlata dosáhla úrovně 2450 dolarů. Zlato mocně žene vzhůru poptávka zemí, jež se snaží omezit svoji závislost na dolaru.
Činí tak v souvislosti s válkou na Ukrajině a obavou, že by Spojené státy mohly eventuálně přistoupit ke zmražení jejich devizových rezerv podobně, jako je zmrazily Rusku. Nejvíce zlata proto nyní nakupují země, které v kontextu války na Ukrajině zachovávají neutrální postoj a mohly by se s USA dostat „do křížku“ – letos v prvním čtvrtletí šlo konkrétně o Čínu, Turecko, Indii a Kazachstán.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
