Jak vyplývá z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ), policejní statistiky evidují v loňském roce 173 322 trestných činů, což představuje meziroční pokles o 4,5 procenta. Míra kriminality klesá v ČR téměř nepřetržitě od roku 1994.
Jednu z výjimek představoval rok 2013, kdy po několikaletém poklesu došlo k významnému nárůstu registrovaných trestných činů. Přičíst to lze mimo jiné lednové amnestii tehdejšího prezidenta Václava Klause. Na svobodu se tehdy dostalo velké množství osob s kriminální minulostí a část z nich se brzy po propuštění k páchání další trestné činnosti vrátila.
Nejnižší hodnoty dosáhly registrované trestné činy v roce 2021. Důvody jsou opět nasnadě – k výraznému snížení kriminality došlo zejména v důsledku nařízení souvisejících s pandemií covidu-19 (lockdown, omezení obyvatel na vnitrostátní i mezinárodní úrovni, pozn. aut.). Pachatele mohlo zároveň odradit zpřísnění trestů v době vyhlášení nouzového stavu.
Od října 2020 navíc nabyla účinnosti novela trestního zákoníku, které posunula hranici škody pro kvalifikaci trestného činu z původních pěti na deset tisíc korun. Řada krádeží tak přestala být kvalifikována jako trestný čin a stala se jen přestupkem. Vzhledem k tomu, že tento typ kriminality tvoří zhruba polovinu veškeré trestné činnosti, promítla se změna do statistik velmi výrazně.
Naopak na meziroční nárůst kriminality roku 2022 měla velký vliv mimo jiné ruská agrese na Ukrajině. Prohloubila se polarizace společnosti, vzrostl vliv dezinformační scény. Zároveň stoupl počet cizinců v důsledku válečné migrace.
Méně trestných činů v loňském roce evidují všechny kraje, s výjimkou Pardubického a Jihomoravského. Na vrcholu v počtu registrovaných trestných činů se vždy nacházela Praha, což je s ohledem na její charakteristiky (nejvyšší počet obyvatel, anonymita velkoměsta, velké množství turistů) pochopitelné.
Na celkovém objemu kriminality v ČR se hlavní město podílí přibližně z jedné čtvrtiny. Naopak nejmenší kraje, Pardubický, Karlovarský či Vysočina, na celkové trestné činnosti participují jen ze tří procent.
Statistiky se však promění v momentě, kdy nebudeme posuzovat jen absolutní čísla, ale takzvaný index kriminality, tedy přepočet trestných činů na sto tisíc obyvatel. Například Karlovarský kraj rázem nejdeme v celorepublikovém srovnání na čtvrtém místě.
Struktura kriminality zůstává, navzdory popsaným specifikům uplynulých let, od roku 2020 v podstatě neměnná. Dlouhodobě dominuje majetková trestná činnost, v uplynulém roce tvořila 54 procent všech trestných činů.
Následovala tzv. ostatní kriminalita (15 %), kam spadají především činy maření výkonu úředního rozhodnutí, drogové trestné činy nebo výtržnictví. Na místě třetím je tzv. zbývající kriminalita, do níž policisté řadí například zanedbání povinné výživy, ohrožování pod vlivem návykové látky nebo dopravní nehody.
Menší podíl pak zaujímají hospodářská, násilná a mravnostní kriminalita. Zatímco počet vražd se meziročně snížil, a to ze 159 na 151, celkově násilná kriminalita vzrostla o 4,5 procenta evidovaných skutků.
„Násilná kriminalita nenarostla v roce 2024 až tolik kvůli přímým fyzickým útokům, jako je například úmyslné ublížení na zdraví. Zvýšil se ale počet nebezpečného vyhrožování, nebezpečného pronásledování a vydírání,“ uvedla Jitka Wichová z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.
Zajímavé je, jak se charakter jednotlivých krajů propisuje také do místní struktury kriminálních činů. Zatímco mravnostní, násilná a hospodářská kriminalita zaujímá ve všech krajích zhruba stejný podíl, v případě majetkové a zbývající jsou v jednotlivých krajích i poměrně výrazné rozdíly.
Pro ilustraci – v Praze tvoří 11 procent majetkové kriminality kapesní krádeže, typické pro velká anonymní města, naopak na Vysočině jsou kapesní krádeže pouhým jedním procentem majetkové kriminality.
V roce 2024 došlo k meziročnímu poklesu počtu stíhaných a vyšetřovaných osob, což odpovídá poklesu registrované kriminality za stejné období. Pro trestnou činnost bylo loni stíháno a vyšetřováno 75 478 fyzických osob a 347 právnických osob.
Česká republika se dlouhodobě pohybuje v rámci celoevropského srovnání na předních místech ve velikosti vězeňské populace. Ve výkonu trestu se k poslednímu dni loňského roku nacházelo více než 19 tisíc osob.
