Zrušení cel o celkovém objemu ročního dovozu do USA ve výši 110 miliard dolarů, které Peking žádá, by dále zvýšilo šance na úvodní dílčí dohodu v rámci dojednávání širšího obchodního paktu mezi dvěma nejsilnějšími ekonomikami světa.
Čína navíc žádá snížení cla na zboží v objemu 250 miliard dolarů, které bylo zavedeno loni. Sama je recipročně připravena odstranit svá cla na americké zboží, zejména zemědělskou produkci.
Zrušení čínských cel na zemědělskou produkci by pomohlo americkému prezidentu Donaldu Trumpovi zvýšit své šance na znovuzvolení ve volbách, které se konají za dvanáct měsíců. Trump čelí zpomalující americké ekonomice, a s blížícími se volbami je tak méně ochotný celní válku s Čínou stupňovat. Je mu jistě lákavou představou, když by Peking ulevil americkým farmářům – začasté jeho voličům.
Proti přílišným ústupkům však jsou v americké administrativě lidé typu obchodního zmocněnce Roberta Lighthizera, kteří vnímají ponechání výrazných cel v platnosti jako pojistku toho, že Čína opravdu bude plnit dohodnuté závazky.
Pokud „jestřábi“ americké administrativy budou nakonec tahat za kratší konec, výraznější oteplení americko-čínského ekonomického vztahu zřejmě opravdu zvýší pravděpodobnost Trumpova znovuzvolení. Rapidně by se v takovém případě snížila nejistota ve světové ekonomice, což by mělo příznivý dopad i na ekonomiku eurozóny či ekonomiku českou.
V eurozóně by v takovém případě mohlo skončit kvantitativní uvolňování Evropské centrální banky, zahájené opětovně nyní v listopadu, již za rok touto dobou. Česká ekonomika by pak v roce 2020 vykázala růst převyšující dvě procenta. To by Babišově vládě umožnilo snáze plnit rozpočet, který již byl rámcově schválen a který staví na předpokladu růstu tuzemského hospodářství v příštím roce ve výši 2,2 procenta.
Autor je hlavní ekonom Czech Fund
(Redakčně upraveno)
