V meziročním srovnání se pokles tuzemského hrubého domácího produktu (HDP) zmírnil z 5,3 procenta v posledním loňském čtvrtletí na 2,4 procenta. Zveřejněná data zároveň přinesla revizi historických údajů. Zatímco tak v roce 2019 ekonomika vzrostla o tři procenta, v loňském roce klesla o 5,8 procenta (před revizí data hovořila o +2,2 % v roce 2019 a o -5,6 % v roce 2020, pozn. aut.).
I nadále platí, že za mezičtvrtletním poklesem ekonomiky stál v prvních třech měsících letošního roku zejména horší čistý vývoz, který souvisel jednak s nižší exportní výkonností průmyslu, ale také s vyšší tvorbou zásob.
Ty zaznamenaly na začátku roku významný vzestup, na němž se pravděpodobně podílel i nárůst nedokončené výroby, když především v automobilovém průmyslu chyběly klíčové výrobní komponenty.
Tento problém však s koncem prvního čtvrtletí neskončil a bude zřejmě ovlivňovat výkon ekonomiky také v dalších čtvrtletích. Spotřeba domácností i přes nejpřísnější restrikce za celou dobou trvání pandemie klesla oproti čtvrtému čtvrtletí jen o 0,3 procenta. Fixní investice dokonce mezičtvrtletně vzrostly o 0,8 procenta.
Zveřejněné sektorové účty ukazují, že za tímto nárůstem stály soukromé investice. Ty vzrostly oproti čtvrtému čtvrtletí o 3,6 procenta, po několika předchozích poklesech.
Opačným směrem se naopak vyvíjely vládní investice, jež se mezičtvrtletně snížily o 8,8 procenta poté, co v předchozích čtvrtletích svižně rostly. Míra úspor domácností se v prvním čtvrtletí sice mírně snížila, i tak se však pohybovala nad 20 procenty, což je zhruba dvojnásobek obvyklých hodnot.
Druhé čtvrtletí již pravděpodobně přinese výraznější oživení ekonomiky, a to především s ohledem na rychlé uvolnění protiepidemických restrikcí. Zatímco v průběhu května došlo ke znovuotevření všech obchodů a některých služeb, v červnu již hospodářství fungovalo téměř bez omezení.
Lze tak očekávat zejména nárůst spotřeby domácností. V té se zřejmě promítne i odložená poptávka odrážející se ve zmíněném nárůstu úspor, kterou nebylo možné z důvodu uzavřených obchodů a služeb v předchozích měsících realizovat.
Pokračující očkování navíc snižuje riziko zavedení další plošné uzávěry a v růstu by tak měly pokračovat také soukromé investice. Vyšší domácí poptávka, která je z velké části uspokojována dovozy ze zahraničí, by se však měla zároveň odrazit v nižších přebytcích zahraničního obchodu. V podobném duchu by se hospodářství mělo vyvíjet také v druhé polovině roku.
Za celý rok 2021 očekáváme růst tuzemského HDP o 3,4 procenta, rychlé uvolnění restrikcí nicméně dává naději na ještě mírně lepší výsledek. Nese však zároveň s sebou také riziko, že na podzim dojde opět k zavedení protiepidemických omezení, ať už plošných nebo jen dílčích.
I loni jsme totiž během léta pozorovali dech beroucí oživení ekonomiky, zatímco podzim už byl opět ve znamení hospodářského poklesu. Rizikem jsou také přetrvávající problémy v automobilovém průmyslu spojené s nedostatkem vybraných výrobních komponent.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
