Po třech letech války je Ukrajina opět v centru geopolitického dění a ve velké politice se hraje o její budoucnost. Hlasy ukrajinských žen ale bývají často opomenuty. Přitom často jsou to právě ony, na kom leží tíha zabezpečení celé rodiny od dětí po seniory.
„Mír nemůže být dosažen za zavřenými dveřmi. Ženy tvoří většinu vysídlené populace a organizace vedené ženami stojí v čele humanitární pomoci. Musí tedy mít zaručenou roli v rozhodovacích procesech, které se týkají ukončení války a plánů na rekonstrukci Ukrajiny,“ zdůrazňuje Daria Chekalova z organizace CARE Ukraine.
Ženy a dívky tvoří 63 procent z celkem 6,8 milionu uprchlíků, kteří kvůli válce opustili Ukrajinu.
Dramatický růst domácího násilí
Ty ženy, které zůstaly na Ukrajině, ať už ve válečných oblastech nebo jako vnitřně vysídlené osoby, čelí celé řadě dalších obtíží. Obavu z násilí ve svém domově vyjadřuje čtvrtina Ukrajinek.
„Genderově podmíněné násilí na Ukrajině nadále dramaticky roste a s každým dalším dnem války ho bude strmě přibývat. Tříletý život v každodenním nepředstavitelném stresu se bohužel u některých lidí projevuje tak, že se sami uchýlí k násilnému chování.
A oběťmi jsou zpravidla jejich nejbližší – ženy a děti. Počet kriminálních řízení kvůli domácímu násilí stoupl meziročně o neuvěřitelných 80 procent. Obavu z násilí ve svém domově vyjadřuje čtvrtina žen,“ říká Katarína Král, strategická ředitelka CARE Česká republika.
CARE Česká republika proto upozorňuje na rostoucí potřebu psychosociální pomoci, která může být jak účinnou prevencí násilného chování, tak samozřejmě nutnou součástí pomoci jeho obětem.
Konkrétně CARE Česká republika poskytuje tuto pomoc ve spolupráci s lokálními partnery, a to i prostřednictvím mobilních týmů. Díky tomu se psychologové, právníci či sociální pracovníci dostanou i k lidem, pro které je kvůli probíhajícím bojů nemožné takovou službu aktivně vyhledat.
Uprchlíkům chybí nejen materiální, ale i společenské zázemí
Poznatky CARE International z terénu také ukazují, že protahování konfliktu přináší ženám i další obtížné výzvy. Průběžně přibývá samoživitelských domácností. Většina školní výuky navíc probíhá online a pro matky je tak velmi obtížné skloubit práci s péčí o děti a domácnost. Vnitřně vysídlené rodiny často postrádají jakoukoliv podpůrnou síť v podobě příbuzných či přátel.
„Po těch třech letech už vlastně mnozí vnitřní uprchlíci vnímají válku jako trvalý stav. Už se tolik neupínají k návratu domů, možná v něj už ani nevěří. Ale zároveň ještě nejsou plně zajištění a integrovaní v novém bydlišti.
My se jim proto snažíme poskytnout dostatečné zázemí formou materiální a finanční pomoci, ale třeba také budujeme komunitní centra, aby si vytvořili nové sociální vazby,“ popisuje Katarína Král.
CARE Česká republika za tři roky zrealizovala na Ukrajině pomoc ve výši 54 milionů korun. Nejvíce z toho šlo na okamžitou pomoc před zimou, jako jsou generátory či deky a na opravu přístřeší. Dále pak na již zmíněnou psychosociální pomoc či budování komunitních center. V posledních měsících se CARE ČR zaměřuje také na instalaci solárních panelů, jako prevenci častých výpadků elektřiny.
Ilustrační foto: Depositphotos.com
