Meziroční jádrová inflace v září vzrostla nad šest procent

Názor
Inflace v září opět překvapila vyšším nárůstem, než se čekalo. Hlavním tahounem jsou náklady na bydlení včetně počínajícího navyšování cen energií. Meziroční jádrová inflace vzrostla nad šest procent. O tom, že Česká národní banka (ČNB) bude dál zvyšovat úrokové sazby, není pochyb.
Největší cenový přírůstek jde opět na vrub nákladům na bydlení. Ilustrační foto: Pixabay.com

Spotřebitelské ceny v ČR v září oproti srpnu vzrostly o 0,2 procenta, což opět přebilo všechny odhady. Analytici v průměru čekali pokles kvůli sezónním důvodům o 0,2 procenta. Náš odhad činil  -0,3 procenta.

Meziroční míra inflace se zvýšila na 4,9 procenta z předchozího tempa 4,1 procenta, zatímco se čekal v průměru výsledek kolem 4,6 procenta. Rozdíl mezi skutečností a prognózou inflace ČNB se zvýšil na 1,7 procentního bodu, když v srpnu činil jeden procentní bod.

Největší cenový přírůstek jde opět na vrub nákladům na bydlení, kde meziměsíčně zdražily výrobky a služby pro údržbu a opravy bytu o 1,4 procenta a k tomu se už přidalo i navyšování cen elektřiny o 1,1 procenta. Zhruba o tři procenta meziměsíčně zdražily i oděvy a obuv. Ke zdražování podle očekávání přispěly i vyšší ceny pohonných hmot a také automobilů, jejichž nabídka je omezená.

PSALI JSME:
Tři důvody, proč současná inflace není „pouze dočasná“

Zlevnění se týkalo především sezónních jevů v případě rekreací a kultury. Pokles cen byl oproti odhadům naopak vyšší v případě potravin. Podle našeho předběžného odhadu došlo v září ke zrychlení jádrové inflace nad šest procent meziročně ze srpnových 4,8 procenta.

Ve prospěch růstu spotřebitelských cen stále hovoří oživující spotřeba domácností, utahující se trh práce a omezená nabídka v některých oblastech, které jsou postižené zpožděnými dodávkami do výroby.

Stále zůstává nezodpovězenou otázkou, jaká část současných cenových pohybů je pouze přechodného charakteru a souvisí s krátkodobým cenovým přizpůsobením po pandemii. Podobnou otázku si kladou v mnoha dalších zemích. Stále platí, že ke zdražování více přispívají služby, kde ceny meziročně rostou o 5,7 procenta, zatímco v případě zboží činil v září meziroční růst cen 4,4 procenta.

PSALI JSME:
Mnoho Poláků si už nepamatuje, co je to inflace. Centrální banka nečekaně zvýšila úrokovou sazbu

Stále počítáme s tím, že tempo zdražování bude ve zbytku roku slábnout. Nicméně i tak meziroční míra inflace vzroste do konce roku nad 5,5 procenta. Pokud by zdražování neoslabilo, pak půjde snadno nad šest procent. Připomeňme, že takto rychlá byla inflace v ČR naposledy v roce 2008, kdy dosahovala úrovně 7,5 procenta. To ovšem tehdy odráželo změny DPH a rostoucí ceny ropy, takže šlo o jiné důvody než nyní.

To, že růst cen byl v letních měsících skutečně mimořádně vysoký, je lépe než na meziročních údajích vidět na meziměsíčních sezónně očištěných datech. Jejich anualizované tempo činilo v létě celých deset procent a v případě jádrové inflace dokonce 14 procent.

Zrychlení jádrové inflace a obava z růstu inflačních očekávání je silným argumentem pro další zvyšování úrokových sazeb. Čekáme, že ČNB na začátku listopadu zvýší hlavní úrokovou sazbu o 50 bazických bodů na dvě procenta.

Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Další vývoj úrokových sazeb centrální banky bude záviset na její nové prognóze

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Koruně se na úvod týdne dařilo

Do velikonočního týdne vstoupily středoevropské měny povzbudivě. Polský zlotý, maďarský forint i česká koruna během pondělní seance posilovaly. Společným jmenovatelem byl slábnoucí dolar na trhu s eurem, což lze ale …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.