Spotřebitelské ceny v ČR v září oproti srpnu vzrostly o 0,2 procenta, což opět přebilo všechny odhady. Analytici v průměru čekali pokles kvůli sezónním důvodům o 0,2 procenta. Náš odhad činil -0,3 procenta.
Meziroční míra inflace se zvýšila na 4,9 procenta z předchozího tempa 4,1 procenta, zatímco se čekal v průměru výsledek kolem 4,6 procenta. Rozdíl mezi skutečností a prognózou inflace ČNB se zvýšil na 1,7 procentního bodu, když v srpnu činil jeden procentní bod.
Největší cenový přírůstek jde opět na vrub nákladům na bydlení, kde meziměsíčně zdražily výrobky a služby pro údržbu a opravy bytu o 1,4 procenta a k tomu se už přidalo i navyšování cen elektřiny o 1,1 procenta. Zhruba o tři procenta meziměsíčně zdražily i oděvy a obuv. Ke zdražování podle očekávání přispěly i vyšší ceny pohonných hmot a také automobilů, jejichž nabídka je omezená.
Zlevnění se týkalo především sezónních jevů v případě rekreací a kultury. Pokles cen byl oproti odhadům naopak vyšší v případě potravin. Podle našeho předběžného odhadu došlo v září ke zrychlení jádrové inflace nad šest procent meziročně ze srpnových 4,8 procenta.
Ve prospěch růstu spotřebitelských cen stále hovoří oživující spotřeba domácností, utahující se trh práce a omezená nabídka v některých oblastech, které jsou postižené zpožděnými dodávkami do výroby.
Stále zůstává nezodpovězenou otázkou, jaká část současných cenových pohybů je pouze přechodného charakteru a souvisí s krátkodobým cenovým přizpůsobením po pandemii. Podobnou otázku si kladou v mnoha dalších zemích. Stále platí, že ke zdražování více přispívají služby, kde ceny meziročně rostou o 5,7 procenta, zatímco v případě zboží činil v září meziroční růst cen 4,4 procenta.
Stále počítáme s tím, že tempo zdražování bude ve zbytku roku slábnout. Nicméně i tak meziroční míra inflace vzroste do konce roku nad 5,5 procenta. Pokud by zdražování neoslabilo, pak půjde snadno nad šest procent. Připomeňme, že takto rychlá byla inflace v ČR naposledy v roce 2008, kdy dosahovala úrovně 7,5 procenta. To ovšem tehdy odráželo změny DPH a rostoucí ceny ropy, takže šlo o jiné důvody než nyní.
To, že růst cen byl v letních měsících skutečně mimořádně vysoký, je lépe než na meziročních údajích vidět na meziměsíčních sezónně očištěných datech. Jejich anualizované tempo činilo v létě celých deset procent a v případě jádrové inflace dokonce 14 procent.
Zrychlení jádrové inflace a obava z růstu inflačních očekávání je silným argumentem pro další zvyšování úrokových sazeb. Čekáme, že ČNB na začátku listopadu zvýší hlavní úrokovou sazbu o 50 bazických bodů na dvě procenta.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
