ČNB předpokládá růst ve výši 2,4 procenta, zatímco ministerstvo jen ve výši dvou procent. Rámcově schválený rozpočet přitom staví na předpokladu růstu české ekonomiky v roce 2020 ve výši 2,2 procenta.
Pokud by se tedy naplnila nová prognóza ministerstva, už z tohoto titulu je třeba na příjmové straně rozpočtu pro příští rok odečíst řádově několik miliard korun. Ty do něj nepřiputují právě z toho důvodu, že ekonomika poroste tempem dvou procent, místo do dneška předpokládaných 2,2 %.
Nutno však podotknout, že ministerstvo financí bývá ve svém dohadu růstu konzervativnější než Česká národní banka. A to právě i z toho důvodu, aby nepřiměřeně optimistický scénář vývoje v následujícím roce nedal politikům příliš kuráže pro další požadavky navyšování rozpočtových výdajů.
Odhad České národní banky na druhou stranu může být až příliš optimistický, neboť centrální banka je institucí hospodářské politiky a její prognóza ovlivňuje například rozhodnutí soukromého sektoru o intenzitě investic v nadcházejícím období. Pokud bude centrální banka pesimistická, může růst podvázat už je z titulu svého vlivu, který na ekonomiku v popsané „psychologické“ rovině má.
Zprůměrováním odhadů růstu ministerstva financí a ČNB získáváme hodnotu 2,2 procenta. Nikoli náhodou jde zároveň o odhad růstu Evropské komise pro rok 2020. Evropská komise opírá svůj odhad růstu do značné míry o kvalifikovaně zpracované, „zprůměrované“ odhady klíčových českých institucí.
Takže právě úroveň růstu české ekonomiky ve výši 2,2 procenta je pro příští rok tou v tuto chvíli realisticky nejpravděpodobnější. Což je dobrá zpráva, neboť právě o takovou hodnotu se – jak už je řečeno – ministerstvo financí opíralo při sestavování státního rozpočtu na rok 2020.
Autor je hlavní ekonom Czech Fund
(Redakčně upraveno)
