Ministři pro energetiku se v Bruselu na ničem moc nedohodli. Kvůli nejednotě

Názor
Ministři zemí Evropské unie zodpovědní za energetiku se v pátek dohodli na první sadě opatření, která mají tlumit dopady plynové krize, již kontinent zažívá. Dali zatím přednost sadě opatření, která nezahrnuje radikálnější návrhy. To proto, že takové návrhy naráží na nejednotu v rámci EU. Pod stůl tak zatím padá třeba návrh zastropování cen dováženého ruského plynu.
Ministři zemí EU pro energetiku se v Bruselu usnesli jen na stanovení cíle snížení spotřeby energií a na zdanění mimořádných zisků energetických společností. Ilustrační foto: Pixabay.com

Zrovna v tomto případě je ale opravdu rozumné, že se zatím nerealizuje. Zřejmě by to vedlo k ruské odvetě a dalšímu zhoršení již tak závažné krize. Nutno však dodat, že Rusko tak jako tak hrozí, že své stávající dodávky do EU omezí. Hrozí totiž zastavit tok plynu tranzitním potrubím přes ukrajinské území, a to kvůli sporu o tranzitní poplatky s ukrajinskou stranou.

Kyjev Moskvu viní z toho, že poplatky, jež hradí, jsou nižší, než dle smluv mají být. Moskva považuje příslušnou arbitráž, kterou Kyjev zahájil u švýcarského soudu, za „nepřátelský akt“ a varuje, že pokud Kyjev soudní při nestáhne, dodávky zastaví. EU by se v takovém případě ocitla v prakticky stejné situaci, jako kdyby cenu plynu zastropovala a Rusko zároveň podniklo odvetu.

Morálně by ale v takovém případě byla vítězem EU, neboť by provedla první tah, zatímco pokud Kreml dodávky do EU omezí bez předchozího kroku EU, o morální vítězství EU nepůjde. Výsledek pátečního summitu ministrů pro energetiku činí druhé rozuzlení pravděpodobnějším.

PSALI JSME:
Kdo poškodil plynovody Nord Stream: Rusko, nebo USA?

Pod stůl tak spadl také návrh zastropování cen plynu dováženého z jiných zemí, než je Rusko, jako je Norsko nebo Alžírsko. Opět, čistě ekonomicky je rozumné, že opatření se zatím neuskuteční. Zastropování cen norského nebo alžírského plynu by totiž zřejmě snížilo jeho dodávky na trh EU.

Proč by měly dané země prodávat plyn do EU za nižší než tržní cenu, když jej mohou prodat za tržní cenu třeba asijským odběratelům? V Bruselu se také nepodařilo najít shodu stran návrhu zastropování burzovních cen plynu. Za tím účelem by totiž bylo třeba zásadně reformovat celý jednotný energetický trh EU.

Zůstává tedy možnost zastropovat cenu jen toho plynu, jenž je určený k výrobě elektřiny. To by zlevnilo elektřinu obecně, tedy i tu z jiných zdrojů, než je plyn. Ovšem takové opatření by stále i tak bylo velmi nákladné z hlediska veřejných rozpočtů, neboť by muselo dojít ke kompenzaci dodavatelů plynu elektrárnám.

Proto se ministři pro energetiku zatím usnesli jen na stanovení cíle snížení spotřeby energií a na zdanění mimořádných zisků energetických společností. Příslušné dodatečné daňové inkaso následně zafinancuje programy úlevy domácností a firem od drahých energií.

PSALI JSME:
Fialova vláda se bude muset spokojit s „konfiskací“ z mimořádných zisků energetických společností

Každý členský stát musí snížit spotřebu elektřiny o pět procent ve špičkách topné sezóny. Jednotlivé státy také mohou uvalit mimořádnou daň na elektrárny, které využívají fosilní paliva, nebo které vyrábějí elektřinu z levných zdrojů.

Důležité je tedy to, že ke snížení ceny plynu ani elektřiny na úrovni EU zatím nedochází. Vlády by však na základě mimořádného zdanění měly mít možnost získat více prostředků, díky nimž budou moci lidem i firmám drahé energie kompenzovat o něco velkoryseji než nyní.

Veřejnost i průmysl tak bude závěr pátečního summitu zřejmě hodnotit jako nedostatečný. O to agilněji budou vlády usilovat o řešení na národní úrovni, což ovšem na jednotném trhu EU může vést k nezamýšleným důsledkům, které třeba i poškodí ostatní členské země.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Vláda v reakci na proběhlé volby zřejmě změní svůj přístup k boji s energetickou drahotou

Zavřít reklamu ×
  1. Nedivím se, že se ministři na ničem nedohodli.Fiala již funguje i v EU.Kde je Fiala sto let nic neporoste.

  2. Kovanda píše o morálním vítězství EU, pokud Kreml dodávky do EU omezí bez předchozího kroku EU. Morální vítězství je fajn, ale kafe si na něm na sporáku bez plynu neuvaříte.

Napsat komentář: Karel Poláček Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Ekonomika

Hrozí růst cen pohonných hmot nad 40 korun za litr

Zlevňování pohonných hmot, jež přechodně nastalo v polovině března, vzalo za své. Zdražování přitom nekončí. Benzín v uplynulých sedmi dnech zdražil o 24 haléřů na litr, nyní se podle údajů společnosti CCS prodává …

Česká ekonomika v závěru roku 2023 solidně rostla

Konečný odhad tuzemského hrubého domácího produktu (HDP) za čtvrté čtvrtletí přinesl vzestupnou revizi mezičtvrtletního růstu ekonomiky z původních 0,2 na 0,4 procenta. V meziročním srovnání ekonomika vzrostla o 0,2 …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.