Meziroční inflace se oproti předchozímu měsíci snížila o desetinu procentního bodu na 2,8 procenta. Hlavní podíl na aktuální inflaci v ČR má dražší doprava, tedy především zdražující pohonné hmoty, kterým navíc sekundují v této kategorii i zvyšující se ceny osobních automobilů.
Hned v závěsu za dopravou stojí alkohol a cigarety a třetím v pořadí je bydlení. Růst nákladů na bydlení přitom stále ještě brzdí levnější elektřina a zemní plyn, nicméně je otázkou, jak dlouho ještě potrvá, než se do nich „propíšou“ vyšší ceny těchto komodit na zahraničních burzách.
Velkou neznámou byl až do tohoto týdne vývoj cen v hotelech a restauracích po rozvolnění. Podle zveřejněných dat statistického úřadu se tyto ceny zvýšily za poslední měsíc v průměru jen o jedno procento. Meziročně jsou výše o 3,3 procenta, takže zatím k žádnému dramatickému zdražování v rámci ČR nedochází. Ale jde samozřejmě o průměr, který maže regionální rozdíly jak v úrovni, tak v dynamice cen.
Inflace bude mít tendenci v dalších měsících ještě mírně klesat, a to především vlivem loňského srovnávacího základu, avšak na konci roku se vrátí zhruba na současné hodnoty. Mírného poklesu inflace bychom se mohli dočkat v příštím roce, avšak ve hře je stále ještě mnoho neznámých včetně dalšího vývoje pandemie, stabilizace trhu komodit, síly domácí poptávky, oživení cestovního ruchu…
V neposlední řadě budoucí inflaci ovlivní, zda se podaří automobilovému průmyslu rozjet na plno výrobu nebo nakolik se spotřebitelských cen propíše neustálé zvyšování cen silové elektřiny na burzách v zahraničí.
V každém případě zveřejněná inflace nejspíše nijak neovlivní nastavení České národní banky. Ta proto už na svém srpnovém zasedání nejspíše opět zvýší svoji hlavní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 0,75 procenta.
Autor je analytik ČSOB
(Redakčně upraveno)
