Dlouhá nemoc, vážný úraz, ztráta zaměstnání, ale třeba také poškozená střecha rodinného domu nebo jiná neodkladná investice. Pokud domácnost zasáhne nečekaný výpadek příjmů nebo potřeba něco urgentně zaplatit, mnohé rodiny by měly problémy s tím, jak to vyřešit. Podle aktuálního zjištění ČBA si sice stranou odkládá část peněz většina občanů, zásadní otázkou ovšem je, jak dlouho by jim naspořená rezerva vydržela.
Jen tři měsíce
Nejčastěji Češi spoří částku, které se pohybuje od jednoho tisíce po dva a půl tisíce korun. Téměř dvě pětiny lidí přitom s touto rezervou počítají primárně pro případ nečekané události. Jenže každý pátý člověk přiznává, že by z našetřených peněz vyžil maximálně měsíc, další třetina by zvládla čtvrt roku.
„Odborníci přitom radí, aby výše rezervy byla alespoň ve výši šestinásobku měsíčních výdajů domácnosti. Právě půl roku je zpravidla dostatečná doba proto, abychom se v případě nové situace, úrazu, ztráty zaměstnání atp. rozkoukali a nebyli nuceni činit pod tlakem žádná unáhlená rozhodnutí,” varuje Helena Brychová, vedoucí vzdělávacích projektů bankovní asociace.
Z jejího průzkumu tedy vyplývá, že bezmála polovina obyvatel (49 procent) by s našetřenými penězi vydržela maximálně čtvrt roku. Dalším 23 procentům by finanční rezerva vydržela zhruba půl roku, čtrnácti procentům rok a patnácti procentům více než rok.
Ideálních 80 tisíc
Jiný průzkum, který si letos na jaře nechala u agentury NMS Market Research vypracovat Raiffeisen stavební spořitelna, zjištění bankovní asociace víceméně potvrdil. Každý pátý Čech totiž přiznal, že by se kvůli nedostatku peněz dostal do vážných potíží, pokud by musel řešit nějakou neočekávanou životní situaci.
Téměř všichni obyvatelé jsou sice přesvědčeni o tom, že pro takové případy je zapotřebí mít v záloze dostatek peněz, problémem ovšem je, že nejsou potřebnou sumu schopni ušetřit. Rezerva by podle mínění Čechů měla v ideálním případě dosáhnout částky 80 tisíc korun, jenže většina má nejčastěji stranou jen 20 tisíc. Pětina dokonce nemá vůbec nic.
Z dlouhodobých forem spoření vítězí zajištění na stáří. Podle zjištění bankovní asociace je to nejčastěji částka jednoho tisíce korun měsíčně. Je to málo, nebo dost? Podle expertů žádná jedna „nejlepší“ částka neexistuje. Záleží na možnostech každého člověka, a rovněž na tom, jak si své stáří představuje, jestli například plánuje více cestovat, anebo si přivydělávat na brigádách.
Index finanční gramotnosti
Podle údajů České bankovní asociace je česká veřejnost – co se týče finanční gramotnosti – stále na průměrných hodnotách. A to přesto, že si většina českých občanů myslí, že jsou jejich znalosti v oblasti financí dostačující. Početná skupina přiznává, že se často raději poradí – ať už s odborníkem, známým nebo si vyhledá informace na internetu.
Jen 15 procent populace je přesvědčeno, že jsou schopni své finance ukočírovat bez jakékoliv pomoci okolí. Jsou to nejčastěji vysokoškoláci a lidé ve věku 50 až 64 let. „S věkem totiž rostou zkušenosti i důvěra ve vlastní znalosti,“ konstatovala Helena Brychová. Na druhé straně si deset procent lidí často nebo vůbec neví s financemi rady.
Pokud si lidé ohledně financí nejsou jistí, obrací se v drtivé většině na svou banku a bankovního poradce. Druhou instancí je pak internet, na kterém sice najdou potřebné i objektivní informace, často jim však dělá problém se v nich vyznat a pochopit je. Jednoznačně nejméně se přitom Češi orientují v investicích.
