Bez stálého příjmu nejdéle vydrží učitelé

Analýza
Příslušníci uniformovaných sborů mají v České republice nejjistější zaměstnání. V posledních třech letech přišlo nebo přerušilo práci jen osmnáct procent policistů, vojáků a dalších lidí v uniformě. Naopak největší fluktuace je v sektoru prodeje a služeb, kde za poslední tři roky změnilo práci téměř čtyřicet procent zaměstnanců. Po ztrátě zaměstnání nejdéle vydrží bez stálého příjmu rovněž učitelé, kteří jsou obecně považováni za osoby s nízkými příjmy.
Podle aktuálního průzkumu učitelé „přežijí“ bez pravidelného příjmu bezmála sedm měsíců. Foto: Pixabay

Tyto výsledky ukázal průzkum pro společnost KRUK Česká a Slovenská republika, která se zaměřuje na správu pohledávek finančních ústavů a korporátních zákazníků. Analýza se zaměřila rovněž na to, jak dlouho zaměstnancům z různých oborů vystačí úspory v případě, že přijdou o pravidelný příjem z práce.

Možná překvapujícím výsledkem je to, že na vrcholu nejvíce zodpovědných lidí s dostatečnými úsporami jsou vedle zaměstnanců ve stavebnictví rovněž učitelé. Právě o nich se v posledních měsících (a vlastně i letech) hovoří jako o špatně finančně ohodnocené skupině. Podle aktuálního průzkumu pro společnost KRUK ovšem učitelé „přežijí“ bez pravidelného příjmu bezmála sedm měsíců.

„V případě skutečné ztráty zaměstnání učitelé výrazně omezí své výdaje a současně se vzdají nákupů zboží a služeb pro radost,“ vysvětlila mluvčí společnosti KRUK Jana Žaludová. Nepřekvapuje naopak, že poměrně dobře na tom jsou rovněž zaměstnanci z finančního sektoru a z oboru informačních technologií. Úspory by je uživily na více než půl roku. Ovšem čtvrtina dotázaných ze všech oborů má dostatek peněz jen přibližně na měsíc.

Finanční propad

Právě ztráta zaměstnání bývá jedním z nejčastějších důvodů, proč se lidé dostávají do vážných finančních potíží. „Následně mohou lidem chybět prostředky na splácení dluhů i běžný provoz domácnosti, řekla Jana Žaludová.

K obdobnému závěru dospěl před časem průzkum Abecedy rodinných financí, který se zaměřuje na finanční vzdělávání nejširší veřejnosti. Lidé z toho projektu oslovily více než dvě desítky občanských poraden, přičemž zjistili, že lidé se dostávají do stavu nezvladatelných dluhů kvůli nízké finanční rezervě – například právě při ztrátě zaměstnání.

„Dlužníci neuvažují dopředu, a tak například neřeší pojistky pro případ vážné nemoci nebo si nevytvářejí finanční rezervu, protože nepočítají se ztrátou zaměstnání. Když pak taková situace nastane, zůstávají bez prostředků, což se snaží vyřešit půjčkami. Tím si však pouze zadělávají na vážnější problém,“ uvedli autoři výzkumu z projektu Abeceda rodinných financí.

Příležitostná práce

Experti doporučují, že by domácnosti měly mít pro případ nenadálého výpadku finančního příjmu rezervu aspoň tří měsíčních platů. „Tu má podle našeho průzkumu jedna třetina dotázaných ze všech oborů,“ konstatovala Jana Žaludová ze společnosti KRUK.

Pokud přijdou o zaměstnání, spoléhají se lidé především právě na úspory. Mezi další zdroje patří příjem partnera či partnerky a také příležitostná práce. Na úspory spoléhají podle aktuálního průzkumu především pracovníci IT a z finančnictví (bezmála polovina).

Pracovníci z finančnictví rovněž spoléhají na příjmy svého partnera(ky). Na podobné úrovni – tedy téměř čtyřicet procent dotázaných osob – jsou rovněž zaměstnanci z prodejního sektoru. Na příležitostnou práci zase nejvíce spoléhají lidé v sektoru prodeje, dopravy, vzdělávání a uniformovaných sborů.

Sdílet:

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Další z rubriky Zaměstnání

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …

Do důchodu v 65 letech. Nebo bude všechno jinak?

Čím jsme starší, tím více vyhlížíme magickou hranici 65 let, kdy budeme moci začít čerpat starobní důchod. Finanční prostředky, které jsme každý měsíc či jednou za rok platili státu, se nám konečně začnou vracet a …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Devět z deseti rodičů dává dětem kapesné. Nejčastěji kolem pěti stovek měsíčně

Průzkum
Typické české dítě jako kapesné od svých rodičů dostává kolem 500 Kč měsíčně, rodiče mu je vyplácí pravidelně každý měsíc a nejčastěji v hotovosti. Vyplývá to z marketingového výzkumu, který si na téma rodinné finance u výzkumné agentury Kantar zadala Equa bank. Oceňujeme, že banka šetření neprezentuje jako „reprezentativní průzkum“, což při pěti stech respondentů činí řada jiných firem.

Partneři Portálu

NOOL
Rolovat nahoru