Nelze vyloučit růst jejich průměrných cen nad psychologickou úroveň 40 Kč/l ještě během dubna. Na vině je jak zdražující ropa, tak nadále poměrně slabá koruna, resp. silný dolar. Cena ropy Brent ve středu vystoupala na nejvyšší úroveň od loňského října. Podle dat agentury Bloomberg se barel Brentu prodával až za cenu 89,99 dolaru.
Bezprostředním důvodem růstu ceny ropy je výsledek středečního on-line jednání členů kartelu OPEC a jeho spojenců v čele s Ruskem. Klíčoví tradiční těžaři ropy se usnesli, že v omezování její produkce budou pokračovat do konce letošního června. To znamená, že až minimálně do té doby bude svět „ochuzen“ o dva miliony barelů ropy denně, které by jinak na trh proudily.
Toto škrtnutí těžby udržuje situaci na globálním trhu s ropou napjatou a tlačí její cenu výše vzhůru. V kontextu geopolitického napětí, jak na Ukrajině, tak na Blízkém východě a Rudém moři, a poměrně odolné poptávky po ropě nemůže být výsledkem nic jiného než růst její ceny.
Od začátku letoška ropa zdražila už o zhruba čtrnáct procent. V přepočtu do korun pak letos zdražuje dokonce o bezmála 22 procent, což znamená, že na růstu cen pohonných hmot v ČR se poměrně výrazně podílí také oslabování koruny vůči dolaru.
Největší americká banka JPMorgan naznačuje, že růst cen ropy nekončí. Brent podle ní může ještě letos do konce léta dosáhnout psychologické úrovně 100 dolarů za barel. To by znamenalo, že ceny pohonných hmot v Česku by se výrazněji přehouply přes hodnotu 40 Kč/l.
JPMorgan svoji prognózu podmiňuje tím, že Rusko bude nadále pokračovat ve svém omezování těžby a tento škrt v produkci tak významného exportéra nebude kompenzován jinak a jinde.
Pařížská Mezinárodní agentura pro energii předpokládá, že škrty v těžbě kartelu OPEC a Ruska povedou v letošním druhém čtvrtletí k mírnému deficitu globálního trhu s ropou. Ten by pochopitelně také tlačil cenu ropy výše.
Je ovšem otázkou, do jaké míry budou své škrty v těžbě tradiční těžaři dodržovat. Na zmíněném jednání kartelu OPEC a jeho spojenců zněly apely na dodržování limitů těžby ze strany zejména Kazachstánu a Iráku. Tyto země těžily v uplynulé době nad rámec dojednaného omezení. Stejně tak je otázkou, zda své škrty v těžbě dodrží také samotné Rusko.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
Pořád je benzín a nafta v porovnáním cen na konci minulého režimu na polovině ceny. Mnohem větší problém je elektřina které se nedá vyhnout jak benzínu a naftě třeba lpg. O zemním plynu na topení ani nemluvím.