V odvětvích s dominancí veřejné sféry se platy tentokrát zvyšovaly dvojciferným tempem. Naproti tomu v převážně privátní části ekonomiky tempo mezd až na výjimky zůstalo pod uvedeným průměrem. Úprava platů ve veřejném sektoru tentokrát zvýšila růst průměrné mzdy o přibližně jeden procentní bod. V podnikatelské části ekonomiky (tedy bez odvětví s dominancí veřejných peněz) tak tempo zůstalo odhadem okolo 7,5 %. Jde o zjednodušený výpočet, nicméně určité přiblížení poskytuje.

Rychleji se obecně přidávalo tam, kde chybí zaměstnanci, tam kde je obecně časté využívání tzv. minimálních mezd. Příkladem budiž hotely a restaurace, obchody, sklady, kde se mzdy tentokrát navyšovaly o osm a více procent. Pokud bychom se podívali, komu v korunách vzrostly mzdy nejvíce, tak je to veřejná správa, kde se přidávalo o téměř 3800 měsíčně.

Tempo mezd zrychluje a nejinak tomu bude nejspíše i ve druhém a třetím kvartále roku. Aktuální čísla však jen symbolicky překonávají odhad ČNB, která počítala s růstem o 8,5 %. Vedle inflace se tak naplňuje její prognóza, nicméně pod ní zatím zůstal ekonomický růst a výrazně zaostává i koruna. Proto by slabá koruna, pokud ECB „dovolí“ svojí politikou, může sehrát roli katalyzátoru dřívějšího zvýšení úrokových sazeb v ČR.

(Autor je analytikem finančních trhů Československé obchodní banky)