Podle aktuálních aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) dovozy agrárních produktů za první pololetí převýšily vývozy o 27,9 miliardy korun. Oproti stejnému období loni se deficit prohloubil o více než šest miliard korun, tedy o zhruba čtvrtinu. Dovoz tedy stále roste rychleji než vývoz.
Podle Zemědělského svazu ČR je hlavní příčinou záporného salda trvale vysoký dovoz masa, především vepřového, jehož obchodní deficit tvoří v jednotlivých obdobích až 80 procent celkového agrárního deficitu.
Vysoké dovozy jsou ale také u hotových potravin nebo u čerstvého ovoce a zeleniny. Naopak k růstu vývozu přispěly mléko nebo živá zvířata.
Mléko se vrací v jogurtech
Import ovoce byl ve sledovaném období vyšší o 2,7 procenta, což je dáno zejména loňskými mrazy, které zničily více než dvě třetiny domácí úrody. Nárůst finanční hodnoty dovozu byl zaznamenán také u kakaa a čokolády, což bylo způsobeno hlavně růstem její ceny na světových trzích.
Ani jednu z těchto komodit tedy tuzemští zemědělci, potravináři či obchodníci příliš ovlivnit nemohli. Kde ale podle pokračuje „nelogický“ negativní trend, je rostoucí vývoz syrového mléka.
Proč nelogický? Podle Zemědělského svazu se mléko následně zpracovává v zahraničí a vrací se zpět v podobě finálních mléčných výrobků, jakými jsou například jogurty nebo sýry. Největší přidaná hodnota tak zůstává mimo Českou republiku.
Stále se podle svazu také zhoršuje obchodní deficit u masa, který se v prvním pololetí letošního roku prohloubil o 1,2 miliardy a celkově v tomto období dosáhl 18,7 miliardy korun. Nepříznivě se také projevil nižší vývoz obilovin (o 2,7 mld. Kč), který byl ale kompenzován vyšším exportem výrobků z obilovin.
Deficit na historickém maximu?
Podle Zemědělského svazu je sice na přesnější odhad letošního přeshraničního obchodu s agrárními produkty brzy, ale z dat za první pololetí vyplývá, že deficit může na konci roku převýšit částku 50 miliard korun, což by bylo historické maximum.
Negativní saldo navíc opticky vylepšuje tabák a tabákové výrobky, které statistici také řadí mezi agrární produkty, a kterých se vyvezlo v prvním pololetí o 8,8 miliardy více než dovezlo. Bez tabákových výrobků by se tak saldo mohlo přiblížit až k částce 65 miliard korun.
„České zemědělství a potravinářství ztrácí svou konkurenceschopnost. Závislost na dovozu potravin, které si přitom umíme sami vyrobit, se dál prohlubuje,“ konstatoval předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha.
Upozornil, že přístup státu k zemědělství postrádá dlouhodobou koncepci, poskytuje tomuto strategickému odvětví menší podporu než okolní státy a nedostatečně hájí české zájmy v Bruselu. „Bez zásadní změny tohoto přístupu bude agrární deficit i nadále růst, s negativními dopady na soběstačnost, zaměstnanost i potravinovou bezpečnost,“ varoval Pýcha.
Dodal, že data za první pololetí letošního roku signalizují, že systém je dlouhodobě neudržitelný. Dovozní závislost se podle Marina Pýchy prohlubuje a stává se strukturálním rysem českého zemědělství.
Zahraniční obchod v plusu
V červnu ale skončila celková bilance zahraničního obchodu podle aktuálních dat v přebytku 26,3 miliardy korun. ČSÚ ale upozornil, že dovoz rostl rychleji než vývoz. Proto se přebytek meziročně snížil o 4,2 miliardy korun.
„Téměř třicet procent červnového vývozu představoval export motorových vozidel a jejich dílů, který meziročně vzrostl o více než 14 miliard korun,“ uvedla Jana Mazánková, vedoucí oddělení obchodní bilance ČSÚ. „Největší část tohoto vývozu směřovala do Německa, dále pak do Spojeného království, Francie, Polska a na Slovensko,“ dodala.
Celkové saldo zahraničního obchodu nepříznivě ovlivnil zejména přebytek obchodu s kovodělnými výrobky, který meziročně klesl o 4,2 miliardy. Deficit obchodu s ropou a zemním plynem se prohloubil o čtyři miliardy korun a kladné saldo obchodu s elektrickými zařízeními kleslo o tři miliardy.
Přebytek bilance zahraničního obchodu se státy Evropské unie se v červnu meziročně zvýšil o 2,8 miliardy korun. Deficit obchodu se státy mimo EU se zvětšil o 4,2 miliardy. Meziročně vzrostl vývoz o 7,4 procenta na 416,1 miliardy a dovoz se zvýšil o 9,2 procenta na 389,8 miliardy korun.
