Podle průzkumu CETA se sníží vymahatelnost o dalších dvacet procent. „To implikuje přímé negativní dopady na veřejné finance ve výši minus 12,2 miliardy korun ročně jen na ušlé DPH, po započítání příslušenství jde zhruba o dvojnásobek,“ uvádí studie.
Věřiteli přitom nejsou jen finanční instituce, ale také obce, malé firmy, řemeslníci či rodiče vymáhající výživné. Ti všichni zaplatí za to, že z dlužníků nebude možné prakticky vůbec vymáhat zejména menší pohledávky, dokládá studie.
Krátkozraký populismus
Studie analyzuje obě navrhované novely – vládní a poslaneckou – a upozorňuje na nežádoucí dopady regulace. Vychází z vlastního průzkumu provedeného mezi věřiteli z různých odvětví. Podle ředitele výzkumu CETA Aleše Roda se však již několik let razantně posiluje postavení dlužníků na úkor věřitelů.
„Dlužníci jsou pro politiky atraktivní voličská skupina, ovšem populismus v této oblasti je krátkozraký. Věřitel je totiž také zaměstnavatel, živnostník nebo samoživitelka,“ dodává Rod.
Růst cen i šedé ekonomiky
V rámci reakce na případné přijetí novely je podle studie možné očekávat nežádoucí dopady, neboť věřitelé musí pracovat s rizikem uvíznutí zdrojů v nedobytných dluzích.
„Pozitivní dopady na dlužníky jsou diskutabilní, dopady na věřitele nekompromisní. Povede to k přenášením nákladů na zákazníky, upracováním smluvních podmínek v jejich neprospěch či k vymáhání skrze pochybné agentury,“ dodal analytik CETA Jakub Žofčák.
Novelu považuje za výrazný impulz k růstu stínové ekonomiky. Celou studii CETA najdete zde.
