Plánované opatření souvisí se zásadní restrukturalizací výroby v podniku, který je jednou z „vlajkových lodí“ německého průmyslnictví a jehož kořeny sahají do roku 1811. Restrukturalizace má vést ke snížení výrobní kapacity v Thyssenkrupp o 22 procent, jak podnik uvedl ve čtvrtek večer.
Klíčovými důvody potřeby restrukturalizace a s ní souvisejícího snižování stavů zaměstnanců jsou vysoké ceny energií v Německu, nutnost uskutečňovat nákladné investice do ozeleňování produkce a levnější asijská konkurence.
Německo prochází náročnou transformací své energetiky, v jejímž rámci už povypínalo všechny své jaderné elektrárny. Přitom vsadilo na ruský plyn coby záložní zdroj za čisté, avšak nestabilní zdroje typu větrných a solárních elektráren. Po ruské invazi na Ukrajinu se však od ruského potrubního plynu odstřihlo, přičemž dodávky z velké části nahradilo dražším dovozem plynu ve zkapalněné podobě.
Zelená agenda, jež z velké části motivuje onu zmíněnou transformaci německé energetiky – takzvanou Energiewende –, je tudíž jádrem současných problémů Thyssenkrupp, a potažmo celého německého průmyslu. Tyto problémy z německé ekonomiky činí „nemocného muže Evropy“, na což doplácí také Česko, pro nějž je jeho západní soused stěžejním obchodním partnerem.
Zejména v důsledku prosazování ambiciózní zelené agendy ceny energií v Německu výrazně převyšují ceny v Asii či například ve Spojených státech, což činí německý, a obecněji evropský průmysl mnohem méně konkurenceschopný. To je podstata současných závažných problémů Thyssenkrupp a dalších německých a evropských průmyslových ikon, včetně třeba BASF, největší chemičky světa.
Varovné je omezování evropské průmyslové výroby samo o sobě, leč ještě naléhavěji v kontextu probíhající války na Ukrajině. Ruská vojska jsou momentálně nejblíže zásadnímu prolomení ukrajinské frontové linie za celou dobu od prvních dní války v únoru 2022.
Ukrajinská armáda se musí vypořádávat s nedostatkem zbraní a munice, zatímco Rusko má své dodávky jak z vlastních zdrojů, tak ze Severní Koreje či Íránu. Při případném postupu ruských vojsk Ukrajinou se akutnější stane otázka přímého střetu s evropskými zeměmi NATO.
Současně hrozí, že možný (staro)nový prezident Spojených států Donald Trump se zřekne závazků Spojených států vůči spojencům v NATO, což by dále zhoršilo bezpečnostní situaci v Evropě. Za takové situace by jistě přišla vhod co nejvyšší výrobní kapacita evropského průmyslu, včetně výroby oceli, jež bude potřebná k výrobě zbraní a vojenské techniky.
Spoléhat se za takové situace na dodávky oceli ze zemí typu Turecka nebo Číny, jež se tento týden zavázala prohloubit „strategickou koordinaci“ a spolupráci s Ruskem, může být krajně pošetilé.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
Dobře napsaný článek. Bohužel,ekonomové už Evropě nevládnou. Vládnou zelení,které záhuba ekonomiky očividně netrápí!
Vládnou tam tak moc zelení, nebo spíš byrokraté? Nevím tedy, co je horší, ale na různé problémy to chce různá řešení..
Ekonomika není podstatná. Podstatná je ideologická nadstavba a ta materiální základna se tak nějak objeví sama od sebe. Tohle komunisti dělají vždy. Ať sedí v Moskvě, nebo v Bruselu a ať si říkají klidně liberální demokrati, pořád jsou to ti samí hloupí komouši. Běžte volit!
Ano, ze to tak je je jasne uz delsi dobu. Nevim jak dopadlo setkani predstavitelu NATO. Predpokladam zatleskali plamenemu projevu piratskeho predstavitele, vylili si hlavy a odhlasovali, ze by to konecne USA mohla zaplatit.
Pokud konkres odsouhlasi podporu UA, zjisti ze nema penize a bude si je chtit pujcit od Cinanu, Pokud je sezenou, zjisti ze je nemaji zaco utratit a budou premyslet ze by ty rusaky zacali aspon uplacet.