Prezidentské období Donalda Trumpa mělo významný dopad na obchodní vztahy mezi USA a Čínou. Jeho agresivní přístup vůči Číně zahrnoval zavedení cel na čínské dovozy a obchodní válku mezi oběma zeměmi.
Tato opatření způsobila obrovské obchodní napětí a vzájemné sankce, což vedlo ke snížení obchodu mezi oběma světovými ekonomikami a způsobilo nejistotu v globálním dodavatelském řetězci. Když se podíváme na trh s vzácnými surovinami, tak od té doby se závislost vyspělého světa na Číně (zejména v důsledku rychlejšího přechodu na obnovitelné zdroje) ještě prohloubila.
Stačí se podívat na aktuální data. Čína má například 80 procent ze všech fází výroby solárních panelů a 60 procent větrných turbín a baterií pro elektromobily. V případě některých materiálů používaných v bateriích a specializovanějších výrobcích se podíl Číny na trhu blíží 100 procentům.
Čína je hlavním producentem alespoň jedné fáze dodavatelského řetězce 35 z 54 nerostných surovin, které jsou např. pro USA považovány za kritické. Vezměme si třeba gallium. Tento kov USA využívají ve vojenství, včetně protiraketové obrany nové generace a radarových systémů. Čína je přitom odpovědná za 98 procent světových dodávek.
Nebo takový grafit. Ten se používá v anodách v lithium-iontové baterii. Čína má podíl na zpracování až 70 procent. To jsou zjevné důkazy o mimořádné závislosti na dovozu kritických materiálů a případné vyhrocení vztahů v mezinárodním obchodě se určitě těchto komodit dotkne. Dopad na reálnou ekonomiku po vyostření obchodních vztahů rovněž nenabízí příliš optimismu.
Trump navrhuje zavedení základního desetiprocentního cla na veškerý dovoz do USA. Německá ekonomika by za tohoto scénáře do roku 2028 klesla minimálně o 1,2 procenta. To jsou výpočty v rámci německého hospodářského institutu IW. To je samozřejmě negativní i pro nás, domácí ekonomika by rovněž musela počítat s poklesem produktu a nejistotou v obchodních vztazích.
Myslím si, že je třeba s touto variantou reálně počítat a snažit se již teď o komunikaci, která bude mít za cíl přesvědčit republikánského kandidáta, že mezinárodní obchod není hra s nulovým součtem. Odvetná opatření nejsou rozhodně ideálním řešením.
Samozřejmě, jde zatím jen o předvolební rétoriku tohoto prezidentského kandidáta, ale investoři by rovněž měli začít s určitými riziky pracovat a případně se investičně zajišťovat na komoditních trzích.
Autor je hlavní ekonom společnosti Argos Capital
(Redakčně upraveno)
