Mezičtvrtletní růst HDP o 6,9 procenta byl tažen růstem exportů a obnovením růstu spotřeby domácností díky tomu, jak koncem jara začaly opadat restrikce spojené s první vlnou pandemie a v letních měsících tak ekonomika fungovala v mnohem lepších podmínkách než na jaře.
Na straně tvorby HDP přineslo třetí čtvrtletí silné mezikvartální oživení jak v průmyslu, tak ve službách a obchodu. Pro závěrečné čtvrtletí loňského roku lze čekat mezičtvrtletní pokles HDP v souvislosti druhou vlnou pandemie a omezeními, jež dopadají především na služby a maloobchod.
Mezičtvrtletní pokles HDP za loňské závěrečné čtvrtletí ale bude s veškerou pravděpodobností mírnější, než tomu bylo ve čtvrtletí druhém, neboť uzavírky spojené s pandemií v závěru roku nedopadly na průmyslovou výrobu a zahraniční obchod. Za celý rok 2020 čekám pokles HDP o 6,9 procenta, letos by se ale česká ekonomika měla vrátit k růstu, celoroční přírůstek HDP by mohl činit zhruba tři procenta.
Zajímavý je pohled na statistiku sektorových účtů za loňské třetí čtvrtletí: Ta ukazuje, jak se na ekonomice dále projevuje šok a prudký propad aktivity spojený s první vlnou pandemie koronaviru.
Patrný je pokles míry investic nefinančních podniků, což vzhledem prudkému poklesu aktivity v předchozím čtvrtletí a celkovému přepsání ekonomického výhledu směrem dolů není překvapivé. Vzrostla naopak míra zisku nefinančních podniků, čemuž napomohlo odpuštění sociálních příspěvků zaměstnavatelů u malých a středních podniků.
V případě domácností se zrychlil růst celkových reálných příjmů, roli zde hrají podpůrné programy, jež v rámci pandemie koronaviru zavedla vláda. Mezičtvrtletně se v loňském třetím čtvrtletí výrazně zvýšila spotřeba domácností, o 5,1 procenta, což při mezičtvrtletním růstu celkových reálných příjmů o 2,8 procenta znamená, že se mezičtvrtletně snížila míra úspor domácností, z 19,6 procenta na 17,2 procenta.
Míra úspor domácností je i tak historicky velmi vysoko, což má přinejmenším dvojí příčinu. Jednak platí konstatování, že nejistoty spojené s pandemií a jejím dopadem na ekonomiku mají nepříznivý dopad na sentiment spotřebitelů a jejich ochotu utrácet.
Obecně ale také platí, že uzavírky či omezení dostupnosti služeb a některých forem prodejů anebo možnosti cestovat za turistikou, jež se v souvislosti s pandemií opakovaně objevují, také snižují příležitosti, jak a kdy mohou domácnosti více utrácet.
Lze předpokládat, že až se díky vakcíně podaří dostat pandemii více pod kontrolu a omezení aktuálně uvalená na služby, maloobchod či cestování opadnou, tak se spotřeba domácností vydá nahoru a míra úspor se bude snižovat.
Autor je hlavní ekonom Generali Investments CEE
(Redakčně upraveno)
