Důvod je prostý. Nedobrovolný konec v zaměstnání není ostuda, ale běžný jev, jemuž se v pracovní kariéře vyhne málokdo. A být pár měsíců na podpoře se nakonec ukáže jako relax, na který se rychle zvyká. Vždyť vám stát až 11 měsíců posílá i přes dvacet tisíc čistého. Samozřejmě, na tyto podmínky nedosáhne každý.
1. Zjistěte si, zda máte nárok na přiznání podpory v nezaměstnanosti. Ten vzniká dobou odpracovanou v posledním dvouletém období, rol hraje i důvod ukončení pracovního poměru.
2. Výše podpory se vypočítává podle doloženého příjmu, je však zastropována částkou 20 075 Kč měsíčně. Kdo pobíral průměrně 44 612 Kč čistého měsíčně, má nejvyšší podporu zajištěnou po celou podpůrčí dobu, jejíž délka záleží na věku uchazeče.
3. Kdo musí pro splnění nároku na podporu využít tzv. náhradní dobu, musí počítat s výrazným krácením podpory. Evidence na úřadu práce je dobrovolná a při porušení povinností hrozí uchazečům dočasné vyřazení.
Na první návštěvu se připravte
Co tedy poradit především nováčkům, kteří s agendou úřadu práce dosud neměli zkušenosti? Mnohé se sice dozvědí osobně, ale je dobře jít na jednání připraven.
Například v tom směru, zda uchazeči vznikl nárok na podporu v nezaměstnanosti, i když na úřad práce bychom měli (oficiálně) zamířit hlavně kvůli získání nové práce a podpora je jen dočasně podaná ruka.
Připravte se na to, že budete vyplňovat několik formulářů, a kromě občanského průkazu si na první návštěvu úřadu práce vezměte doklad o ukončení pracovního poměru, potvrzení zaměstnavatele o příjmech a číslo účtu. Největší fronty tam sice bývají na začátku měsíce, přesto svou cestu neodkládejte, protože jinak do osmi dní musíte ukončení pracovního poměru nahlásit sociálce a zdravotní pojišťovně.
Rok za poslední dva roky
Nezbytným předpokladem pro nárok na podporu v nezaměstnanosti je získání alespoň 12 měsíců důchodového pojištění (zaměstnání, OSVČ) v předchozích dvou letech. Pak také záleží na tom, z jakého důvodu uchazeč ztratil práci. Když to bylo v posledních šesti měsících kvůli porušení pracovních povinností zvlášť hrubým způsobem (§ 55 zákoníku práce) nebo výpovědi (§ 55, 301), není na podporu nárok. Kdo sám odešel ze zaměstnání bez vážného důvodu, musí počítat s krácením podpory na 45 %.
Pokud jste však pobírali nadprůměrnou mzdu, toto krácení vlastně nehraje roli.
Délka podpory závisí na věku
Výše podpory je závislá na prokázaném předchozím platu (vyměřovacím základu), doba podpory na věku uchazeče. Podpora se vyplácí 5 měsíců u uchazečů o zaměstnání do 50 let věku, 8 měsíců u uchazečů o zaměstnání mezi 50 až 55 lety a 11 měsíců u uchazečů o zaměstnání nad 55 let věku.
Kdo od bývalého zaměstnavatele získal odstupné (i když bylo vyplaceno naráz), musí si na podporu počkat stejný počet měsíců, za kolik získal odstupné. Podpora se neposkytuje ani v době pobírání starobního důchodu, nemocenských dávek, podpory při rekvalifikaci nebo po dobu výkonu vazby.
Kolik to tedy dělá?
A jak se vypočítá sazba podpory v nezaměstnanosti? První dva měsíce podpůrčí doby jde o 65 % průměrného měsíčního čistého výdělku, třetí a čtvrtý měsíc 50 %, po zbývající podpůrčí dobu (tedy pět, osm nebo jedenáct měsíců v závislosti na věku uchazeče o zaměstnání) 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku.
To by samozřejmě bylo báječné počítání, ale maximální výše podpory je zastropovaná na 58 % průměrné mzdy, tedy v roce 2021 na 20 075 Kč. Kdo v zaměstnání bral průměrně čistého alespoň 44 612 Kč, dosáhne na nejvyšší sazbu po celou podpůrčí dobu i přes srážku na 45 %.
Při rekvalifikaci je sazba zvýšena na 60 % příjmu nebo vyměřovacího základu (22 498 Kč) a vyplácí se po celou dobu rekvalifikace.
Náhradní doba výrazně krátí
Některým uchazečům je nutné do období dvanácti měsíců důchodového pojištění během dvou let před registrací započítat náhradní dobu (při péči o dítě do 4 let věku, dlouhodobá pracovní neschopnost atd.). Pak se posuzuje, co naposledy uchazeč dělal. Pokud to bylo zaměstnání, pak se pro výpočet podpory může použít průměrný měsíční výdělek, jako u většiny uchazečů.
Když však poslední byla náhradní doba, k výpočtu se musí použít sazba celostátní průměrné mzdy. Totéž platí např. pro zaměstnance neschopné doložit příjem, protože jim poslední zaměstnavatel nevydal potřebné doklady. Podpora se v tomto případě vypočítává pro první dva měsíce ve výši 0,15násobku průměrné mzdy (5192 Kč), třetí a čtvrtý měsíc 0,12násobek průměrné mzdy (4154 Kč) a pro zbývající dobu 0,11násobek (3808 Kč).
Podpora při rekvalifikaci v uvedených případech činí po celou dobu 0,14násobek průměrné mzdy (4846 Kč).
Můžete si přijít znovu?
O podporu je možné žádat i opakovaně. Pak je důležité, zda žadatel minule vyčerpal celou podpůrčí dobu a jak dlouho mezi návštěvami „pracáku“ byl zaměstnán. Kdo byl na podpoře jen část podpůrčí doby a pracoval alespoň tři měsíce, má nárok znovu na celou podpůrčí dobu (5 až 11 měsíců). Pokud pracoval nebo podnikal méně než tři měsíce, má nárok jen na nevyčerpanou část.
Kdo si podpůrčí dobu vyčerpal celou, musí pracovat alespoň šest měsíců, aby mu vznikl nový nárok na podporu.
Při neplnění povinností vyškrtnutí
A co když se nepodaří sehnat novou práci ani po skončení podpůrčí doby? Pak už sice uchazeč nepobírá podporu v nezaměstnanosti, ale může zůstat v evidenci úřadu práce. Což má několik výhod – mj. neplatí zdravotní pojištění ani jako osoba bez zdanitelných příjmů, běží mu náhradní doba pro starobní důchod a snáze se dostane k sociálním dávkám.
Kdo nesplní některou z povinností uchazeče o zaměstnání bez vážného důvodu, úřad práce jej vyřadí z evidence. Vážné důvody vymezuje § 5 písm. c) zákona o zaměstnanosti a nepatří mezi ně pozdní nebo bez omluvy zrušená účast na schůzce, což bývá nejčastější důvod pro vyřazení z evidence.
Přivydělat si lze až 7600 Kč
Osobám vyřazeným z evidence nenáleží dávky v hmotné nouzi a příspěvky na bydlení, i když jinak by na ně měli nárok, a mohou se ucházet o znovuzařazení do evidence nejdříve za tři až šest měsíců podle toho, proč byli vyřazeni.
Uchazeč o zaměstnání si může po dobu vedení v evidenci úřadu práce přivydělat maximálně 7600 Kč měsíčně. Po tuto dobu se mu pozastavuje vyplácení podpory a tato aktivita se nepovažuje za dobu potřebnou pro opětovný vznik nároku na podporu.
