Nadměrná turistika ubližuje vinicím na malebném Santorini

Řecký ostrov Santorini se svými domky jakoby z kostek cukru, malebnými větrnými mlýny a výhledem na západ slunce ztratil od šedesátých let dvacátého století dvě třetiny svých vinic a jejich budoucnost je s bujícím rozvojem nejistá.
Na Santorini se réva pěstuje jedinečnou metodou zvanou „kouloura“. Ilustrační foto: Depositphotos.com
Na Santorini se réva pěstuje jedinečnou metodou zvanou „kouloura“. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Opálená sluncem a opečovávaná dalšími houževnatými generacemi se réva drží na srázných svazích a černé sopečné drti ostrova už více než tři tisíce let. Ceněné vinice na Santorini však nyní čelí existenčnímu ohrožení v důsledku nadměrné turistické zástavby, protože ostrov zažívá skupování pozemků pro výstavbu vilových komplexů, hotelů a restaurací.

V posledních několika letech se na výspě v Egejském moři rozmohla výstavba, developeři skoupili vinice a pokryli je betonem. V šedesátých letech minulého století se Santorini pyšnilo třemi tisící hektary vinic, nyní se však jejich rozloha smrskla na necelých tisíc hektarů. Výroba vína klesla za posledních 20 let téměř o 50 procent, uvádí Sdružení vinařů Santorini.

„Výstavba turistických objektů ohrožuje jedinečnou krajinu ostrova,“ řekl deníku The Telegraph Markos Kafouros, místní poslanec a předseda společnosti Santo Wines, jednoho z nejstarších vinařství na Santorini.

Mok ze tkaných košů

K této hrozbě se přidává i ubývání srážek, pravděpodobně způsobené změnou klimatu. Ve snaze co nejlépe využít vláhy se réva na Santorini pěstuje jedinečnou metodou zvanou „kouloura“, což je řecké slovo znamenající tkaný koš.

Místo aby rostliny rostly vzpřímeně, jak je tomu ve většině vinařských oblastí světa, pěstuje ve tvaru koše na zemi. Takové uspořádání chrání hrozny před intenzivním slunečním zářením a silnými větry, které ostrov sužují. Výsledkem jsou svěží bílá vína z odrůd Assyrtiko, Athiri a Aidani a červená z odrůd Mandilaria a Mavrotragano.

Pětasedmdesátiletý Paris Sigalas postavil vinný sklep bez nádrží a sudů, jen s amforami – obřími terakotovými nádobami na kvašení vína – a výhledem na oceán. Produkce je malá a ceny vysoké, ale vína jsou výjimečná. „Na čas jsem nám zachránil existenci,“ svěřil se listu The Times.

Sucho i výměna generací

Ale ani starobylá metoda, prověřená staletími, ani vynalézavost nedokážou ochránit révu před extrémním suchem. Roční úhrn srážek klesl z průměrných 400 mm na méně než 200 mm.

Nedostatek srážek a vysoké teploty měly letos za následek katastrofální úrodu. Na ostrově se urodilo pouhých 600 tun hroznů, zatímco v běžném roce to bývá 3 500 tun, takže letošek přinesl pokles o 82 procent.

Přesvědčit obyvatele ostrova, aby pracovali na polích, když je k dispozici snazší a pohodlnější práce v cestovním ruchu, je obtížné. Ilustrační foto: Depositphotos.com

„Propad produkce má na svědomí extrémní počasí, zejména sucho, krupobití a letní vedra. Obávám se o budoucnost vinic na Santorini více než kdy jindy,“ říká Kafouros, který na ostrově pracuje 35 let jako agronom.

Chce, aby řecká vláda udělala mnohem více pro ochranu zbývajících vinic před hrozbou zástavby a nedostatku vody. V současné době odborníci zpracovávají studii, která se zabývá možností využití vyčištěné odpadní vody k zavlažování zemědělské půdy.

Je také obtížné přesvědčit obyvatele ostrova, aby pracovali na polích, když je k dispozici snazší a pohodlnější práce v cestovním ruchu.

„Dědové, kteří dříve obdělávali vinnou révu, pomalu končí a mladí lidé se kvůli příjmům obracejí k cestovnímu ruchu. Do vinic už nikdo nechodí. Réva se potýká s problémy, náklady na hnojiva se zvyšují a pracující ruce jsou vzácné,“ stěžuje si vinař Tzennis Dartzentas.

Turisté – čeho je moc, toho je příliš

Matthaios Argyros, vinař z ostrova, upozorňuje na negativní dopady cestovního ruchu: „Turistický ruch poškozuje naše vinice, a proto biji na poplach.“

Jeho rodinné vinařství, založené v roce 1903, využívá čtvrtinu vinic na ostrově, ale potýká se s rostoucími cenami půdy, protože developeři bojují o prostor pro výstavbu dalších rekreačních ubytovacích zařízení, podotýká agentura Bloomberg.

Starosta Santorini Nikos Zorzos již několik let vyzývá k omezení nadměrného rozvoje a ke snížení počtu turistů přijíždějících na ostrov. Radnice však nemá pravomoc vydat zákaz výstavby a musí se obrátit na Atény.

Chce, aby se počet cestujících z výletních lodí, kteří se mohou na ostrově vylodit, omezil na osm tisíc denně. Doufá, že limit počtu bude přijat příští rok.

Starosta Santorini Nikos Zorzos již několik let vyzývá k omezení nadměrného rozvoje a ke snížení počtu turistů přijíždějících na ostrov. Ilustrační foto: Pixabay.com
Starosta Santorini Nikos Zorzos již několik let vyzývá k omezení nadměrného rozvoje a ke snížení počtu turistů přijíždějících na ostrov. Ilustrační foto: Pixabay.com

„Od roku 2012 žádáme centrální úřady, aby zastavily neplánovaný turistický rozvoj, ochránily krajinu a zachránily místo před masovou turistikou. Santorini má jedinečné životní prostřeje natolik jedinečné, že nesmí být obětováno kvůli jinému zájmu,“ řekl deníku The Telegraph.

Zatímco se Santorini začíná vzpamatovávat z další letní sezóny plné turistického ruchu, jiné řecké ostrovy se vydávají jiným směrem.

Rada ostrova Skyros v severní části Egejského moře, jednomyslně zamítla navrhovanou výstavbu, která by zahrnovala nové hotely, přístaviště pro výletní lodě a přístavy pro jachty.

Starosta Kyriakos Antonopoulos uvedl, že místní obyvatelé si přejí, aby se nepokazil klidný půvab, který na ostrov přitahuje návštěvníky. „Raději zůstaneme ‚nezastavěni‘, než abychom ztratili to, co dělá Skyros nenapodobitelným,“ vysvětluje.

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 0
Sdílet článek
Diskuse k tomuto článku je již uzavřena