Také v příštím týdnu bude cena benzínu víceméně stagnovat, zatímco cena nafty dále poroste, o zhruba 30 haléřů na litr. Důvodem je fakt, že topná nafta se v důsledku růstu burzovní ceny zemního plynu v EU stává v běžící topné sezóně stále lákavější alternativou, například v průmyslu.
Ceny zemního plynu se aktuálně v EU obchodují za úrovni odpovídající více než ročnímu maximu, přesahující 47 eur za megawatthodinu. Od svého únorového minima už přidávají zhruba 107 procent.
Důvodem je stupňování válečného napětí ve střetu Ukrajiny s Ruskem, obava z nedostatečného zásobení EU po ukončení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu začátkem příštího roku i víkendové odstřižení Rakouska od dodávek plynu ruského podniku Gazprom.
Nebýt této situace kolem plynu, neměly by ceny nafty v ČR důvod k růstu. Vyvíjely by se podobně jako cena benzínu, tedy by i v příštím týdnu stagnovaly. Cena ropy Brent totiž v listopadu vykazuje mírný pokles. Byť jej ovšem z pohledu českého motoristy nežádoucím způsobem kompenzuje oslabení koruny k dolaru, takže výsledkem je „pohyb do strany“, čili stagnace korunové ceny ropy.
Na cenu ropy sice také doléhá rostoucí napětí ve válce na Ukrajině, způsobené tím, že Ukrajina nyní nově využívá americké či britské rakety dlouhého doletu k útokům na cíle na území Ruské federace. Související tlak na růst ceny ropy ale tlumí zase zmírňování napětí na Blízkém východě.
Tento týden vyšlo najevo, že Írán zastavuje produkci obohaceného uranu, jejž by nakonec potenciálně mohl využít k výrobě jaderné zbraně. Navíc, čínská ekonomika stále nepodává takový výkon, aby světovou poptávku po ropě razantněji oživila.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
