Ombudsman především upozornil, že ČNB měla zaujmout jasné stanovisko k řešení rozporu mezi právem osob legálně pobývajících na území České republiky na alespoň jeden základní účet a povinnostmi vyplývajícími bankám ze zákona o praní špinavých peněz („Anti-Money Laundering“ neboli AML zákon, pozn. aut.).
Česká národní banka v návaznosti na šetření veřejného ochránce práv nakonec uvedla, že banky mají individuálně posuzovat konkrétní rizika u každého zákazníka.
Nedostatečné posouzení
Ombudsman ve svém šetření zjišťoval, zda centrální banka v případě íránské žadatelky o účet dostála svým povinnostem v oblasti ochrany spotřebitele. Žena z Íránu se na ČNB obrátila s žádostí o pomoc ve chvíli, kdy se jí u několika bank nepodařilo založit účet.
Česká národní banka podle Stanislava Křečka reagovala pouze obecným konstatováním, že lidé oprávněně pobývající v členských státech Evropské unie mají právo na zřízení platebního účtu, ale i přesto musí jednotlivé subjekty dodržovat ustanovení dalších předpisů – zejména zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.
To podle ombudsman nebylo dostatečné a ČNB tím porušila jeden z principů dobré, které formuloval už první veřejný ochránce práv Otakar Motejl.
„Porušení principu souladu s právem vidím v tom, že Česká národní banka jako orgán vykonávající dohled nad bankovním sektorem nezaujala jednoznačné právní stanovisko k rozporu mezi výše zmíněnými předpisy. Tímto přístupem stěžovatelce nijak nepomohla vyřešit situaci, kdy jí banky s odkazem na AML zákon odmítají založit účet, na který má podle jiného předpisu právo,“ uvedl Křeček.
Reakce centrální banky
Chybou podle ombudsmana bylo i to, že se centrální banka nepokusila zjistit, proč dotyčné banky odmítly stěžovatelce platební účet zřídit. ČNB se pak nemohla ani zabývat otázkou možného diskriminačního jednání v případě, že by banky stěžovatelku odmítly nikoli na základě konkrétního posouzení důvěryhodnosti její osoby, ale pouze kvůli její národnosti či státní příslušnosti.
„Stěžovatelka je přitom žadatelkou o mezinárodní ochranu, potenciálně je jí tedy k tíži příslušnost ke státu, před kterým sama utíká,“ upozornil ve zprávě o šetření veřejný ochránce práv.
Evropský orgán pro bankovnictví přitom už dříve uvedl, že evropské právo výslovně nevyžaduje, aby finanční instituce odmítly nebo ukončily obchodní vztahy s celými kategoriemi zákazníků, o nichž se domnívají, že představují vyšší riziko. Tedy například u lidí ze zemí, na které míří mezinárodní sankce. Banky by měly každý případ posuzovat individuálně.
ČNB se v návaznosti na šetření ombudsmana začala kolizí pravidel pro základní platební účet a zákona o praní špinavých peněz zabývat. Ve svém šetření pak zdůraznila, že je třeba konkrétní rizika posuzovat jednotlivě pro každého zákazníka.
Banky by také měly být schopné České národní bance zpětně doložit individualizované posouzení, z něhož budou alespoň rámcově patrné konkrétní důvody, proč danému žadateli základní platební účet nezřídily.
Téměř milion příkazů k úhradě
Mít vlastní bankovní účet je dnes naprostou samozřejmostí a některé úřady dokonce neproplatí některé služby, pokud občan účet nemá. Podle dřívějších údajů ČNB, které zveřejnila na svém webu, se v uplynulém roce počet příkazů k úhradě meziročně zvýšil o 66 milionů na 977,8 milionů.
„Z toho mírně narostl počet příkazů k úhradě iniciovaných hromadně o 2,8 milionu na 63,1 milionů. Příkazy k úhradě iniciované jako jednotlivá platba zaznamenaly meziroční nárůst o téměř osm procent na 905,3 milionu kusů,“ informovala centrální banka.
Uvedla, že v roce 2021 opět znatelně narostly rovněž počty plateb s kartami vydanými rezidentskými poskytovateli platebních služeb a dostaly se na téměř 1,8 miliardy.
„V porovnání s necelými 1,5 miliardami za rok 2020 tak nárůst představoval 309 milionů transakcí. Z celkového počtu transakcí platebními kartami bylo skoro 93 procent provedeno kartami debetními,“ sdělila centrální banka.
Meziročně přibylo také platebních karet vydaných českými bankami a pobočkami zahraničních bank, a to o 702 tisíc kusů, takže na konci roku 2021 dosáhl 14,5 milionů kusů. Z toho debetních karet bylo 13,1 milionů. „Kreditní karty však nadále pokračovaly v meziročním poklesu, když se jejich počet snížil o 95 tisíc kusů na 1,4 milionů kusů,“ konstatovala ČNB.
Ilustrační foto: Depositphotos.com
