Vyplývá to z šetření Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), jehož výsledky mají Finanční a ekonomické informace (faei.cz) k dispozici. Aktuální výzkum, kterého se zúčastnilo více než 1,7 tisíce dotázaných se týkal vztahu české veřejnosti k národnostním skupinám žijícím v ČR.
Překvapením rozhodně není to, že největší sympatie projevují čeští občané k českým občanům: 76 procent lidí považuje Čechy za velmi nebo spíše sympatické. Na druhém místě skončili Slováci se 70 procenty.
Pak následuje poměrně velký odstup, na třetím místě se umístili Vietnamci (52 %) a za nimi Poláci (48 %). K významné části dotazovaných národnostních skupin zaujímá česká veřejnost nevyhraněný postoj, kdy převažují odpovědi „ani sympatičtí, ani nesympatičtí“.
Nejméně sympatické národnosti
Platí to pro Němce, Židy, Maďary, Bulhary nebo Číňany. „Druhý nejčastější postoj k vyjmenovaným skupinám je však častěji pozitivní než negativní,“ konstatovali autoři průzkumu.
Druhou největší skupinu tvoří lidé, kteří národnosti v České republice vnímají spíše negativně. Nejméně českých občanů vyjádřilo své sympatie vůči Rusům, Romům a Arabům. U všech tří skupin vyjádřila své antipatie více než polovina dotázaných.
„Rozhodně vyjádřené antipatie k Rusům v tomto výzkumu předčily i dlouhodobé silné antipatie vůči Romům, kteří jsou nyní na druhém místě,“ uvádí se v průzkumu, který se uskutečnil na přelomu května a června.
Výzkumníci upřesnili, že odpověď „velmi nesympatičtí“ zvolila u Rusů více než pětina (22 %) dotázaných, což bylo o tři procentní body více než u Romů (19 %). V případě Arabů uvedla přibližně šestina dotázaných (16 %), že jsou jim „velmi nesympatičtí“.
Zajímavé je porovnání s Ukrajinci, kteří jsou v poslední době pod silnou kritikou některých politiků. Podle zjištění CVVM jsou „velmi nesympatičtí“ deseti procentům Čechů a „nesympatičtí“ pro 19 procent. „Velmi“ a „spíše sympatičtí“ jsou pro 25 procent dotázaných. Pro 45 procent nejsou ani sympatičtí, ani nesympatičtí; jedno procento neví.
Jiný průzkum, který v květnu zveřejnil výzkumný ústav STEM, zase zjišťoval postoj Čechů k jiným zemím. „Postoje české veřejnosti k ostatním zemím zůstávají v roce 2025 převážně stabilní,“ konstatovali autoři průzkumu.
Propad Spojených států a Slovenska
Výrazný pokles nastal pouze u dvou zemí, a to Spojených států amerických a Slovenska, které letos na pozici nejlépe hodnocené země nahradilo Švýcarsko následované Rakouskem. Na propadu USA se patrně projevil nástup staronového prezidenta Donalda Trumpa.
„Jeho návrat do prezidentského úřadu se nejspíš podepsal i na významném zhoršení hodnocení USA, které jedničkou nebo dvojkou letos hodnotila pouze přibližně čtvrtina české veřejnosti,“ sdělil STEM, podle něhož navíc průzkum probíhal v době po prvním oznámení cel.
„Češi a Češky na vývoj situace v USA reagovali výrazným poklesem přízně o sedmnáct procentních bodů ve srovnání s předchozím rokem 2024,“ uvedl STEM. Slovensko se propadlo o deset procentních bodů.
Nejhoršími známkami čtyřkou a pětkou ho hodnotilo 15 procent české veřejnosti (nárůst negativního hodnocení o šest procentních bodů ve srovnání s rokem 2024. Podle analytičky STEM Silvie Pettty to souvisí s politickou situací na Slovensku.
„Značný pokles pozitivního hodnocení navazující na klesající trend z předchozích dvou let souvisí nejspíš s aktuálním politickým děním v zemi, kde po nástupu čtvrté Ficovy vlády na podzim roku 2023 došlo k ochlazení vztahů s Českem,“ poznamenala Petty.
„V červnu 2024 pak v Česku dlouhodobě oblíbenou prezidentku Zuzanu Čaputovou nahradil Peter Pellegrini, který se ani po roce ve funkci u nás netěší větší přízni,“ dodala. Pellegriniho pozitivně hodnotí 38 procent Čechů, u Čaputové to bylo 68 procent.
Příspěvek byl odstraněn pro porušení pravidel diskuse.
Redakce
Příspěvek byl odstraněn pro porušení pravidel diskuse.
Redakce
Tak blahopřeju. To už chce talent.
Než sáhodlouhé výklady by stačila obyčejná tabulka pořadí a uvedení procent.
Neuvěřitelné, na jaké nesmysly se v tomto státě vyhazují peníze . . .