Další podobou nelegálního zaměstnávání je, že lidé pracují bez smlouvy a zároveň pobírají sociální dávky. Některé firmy pak platí zaměstnancům část mzdy „na ruku“, aby se vyhnuly vyšším odvodům. Obzvláště kritická situace je podle odborníků ve stavebnictví, gastronomii a logistice. Zaměstnanec má ve smlouvě minimální mzdu a zbytek dostává „bokem“.
Na největší problém tuzemského trhu práce Finanční a ekonomické informace (faei.cz) upozornila Asociace poskytovatelů personálních služeb (APPS). Český trh práce podle ní čelí dlouhodobému problému s nelegálním zaměstnáváním, švarcsystémem a hlavně pak zastřeným zaměstnáváním, které se někdy také označuje jako pseudoagenturní.
„Tento fenomén nejenže deformuje konkurenční prostředí mezi firmami, ale zároveň poškozuje zaměstnance a připravuje státní rozpočet o stovky miliard korun ročně. Trpí i dobré jméno agentur práce, které se chovají odpovědně a férově,“ uvedla APPS v tiskové zprávě. Každý třetí člověk prý pracuje jinak, než jak to má na papíře.
V oblasti zprostředkování zaměstnanců působí na tuzemském trhu firmy, které nemají licenci ministerstva práce a sociálních věcí a jejichž „obchodní model“ je založen na tom, že za zaměstnance neodvádějí sociální a zdravotní pojištění. Díky tomu mohou nabídnout levnější pracovní sílu a zároveň neodvádět daně.
„Zaměstnavatel, který takové pracovníky využívá, spoléhá na to, že inspekce nebude schopna prokázat, že jde o nelegální činnost,“ upozornila asociace. Státní úřad inspekce práce (SÚIP) proto i díky některým legislativním změnám přitvrzuje při kontrolách takových subjektů a přichází s některými inovacemi, které mají pomoci nekalé praktiky efektivněji postihovat.
Zaměstnavatel ale nese za nelegální zaměstnávání stejnou zodpovědnost jako zprostředkovatel, a to díky zákonu o zaměstnanosti. „Za přestupek zastřeného zprostředkování zaměstnání nebo za umožnění výkonu zastřeného zprostředkování zaměstnání lze uložit pokutu ve výši 50 tisíc až 10 milionů korun,“ informoval generální inspektor SÚIP Martin Melecký.
Od 1. ledna 2025 novela zákona o inspekci práce umožňuje kontrolorům při kontrole, případně i před ní, pořizovat audio a video záznamy bez souhlasu kontrolovaných osob, pokud je to nezbytné pro dosažení účelu takové kontroly. Často totiž bylo velmi obtížné při kontrole prokázat, že k nelegální práci došlo. Mnohé subjekty totiž vědí, jak se postihu vyhnout.
Posiluje se také spolupráce mezi státními úřady. SÚIP i oblastní inspektoráty práce si mohou od nového roku vyžádat od správce daně informace, které jim mohou pomoci při kontrolách zaměřených na nelegální zaměstnávání. Inspektoráty práce začínají také úžeji spolupracovat s finanční správou. Podle SÚIP mají všechna tato opatření pomoci efektivněji potírat nelegální práci.
Podle zmíněné asociace by v boji proti nelegálnímu zaměstnávání mohly být přínosné tvrdší postihy pro firmy, které využívají nabídku šedého trhu. „Anebo povinná registrace všech pracovních zprostředkovatelů. Bez licence od státu by žádná firma nemohla zprostředkovávat zaměstnance. To by eliminovalo velkou část nekalých praktik,“ soudí Ivan Dzido, výkonný manažer APPS.
„Pokud by hrozila pokuta v řádu desítek milionů korun, firmy by si dvakrát rozmyslely, zda se nelegálním praktikám vyplatí věnovat,“ domnívá se Dzido. Například v roce 2022 provedla inspekce práce celkem 18 553 kontrol, z toho více než třetina se zaměřila na nelegální zaměstnávání. Výše uložených pokut dosáhla 357 milionů korun. Její průměrná výše tak dosáhla necelých 20 000 Kč.
