Bez tohoto efektu by prosincová inflace byla o 1,9 procentního bodu nižší. Několik dalších bazických efektů ve stejném směru se bude projevovat až do konce prvního pololetí letošního roku. Nad rámec nich ale očekáváme i robustní fundamentální inflační tlaky pramenící z vysokého růstu jednotkových mzdových nákladů.
Očekáváme přitom, že odolná spotřebitelská poptávka by měla firmám umožnit přenést tyto vyšší náklady do cen při pouze postupném zhoršování ziskových marží. Ve výsledku proto odhadujeme, že celková i jádrová harmonizovaná inflace v Německu do konce roku 2024 klesne pouze k 2,7 procenta.
Další silná data z trhu práce ve čtvrtek byla zveřejněna ve Spojených státech. V prosinci se podle ADP reportu (zpráva o zaměstnanosti v soukromém sektoru USA, pozn. red.) počet nových pracovních míst zvýšil z listopadových 101 tisíc na 164 tisíc, což bylo zhruba o 40 tisíc nad tržním konsenzem.
Pozitivně trhy překvapil i týdenní počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti, který poklesl na 202 tisíc. Mírně nadkonsenzuální výsledek čekáme také od pátečních payrolls (NPF, Non Farm Payrolls, je základní indikátor zaměstnanosti v USA, pozn. red.), které podle nás v prosinci dosáhly 185 tisíc po 199 tisících o měsíc dříve, zatímco medián analytiků očekává 171 tisíc.
Ani silná data z USA v kombinaci s lehce nižší, než očekávanou německou inflací americkému dolaru k posílení vůči euru nepomohla. Zelené bankovky se odpoledne naopak obchodovaly na o 0,3 procenta slabší úrovni v blízkosti 1,096 USD/EUR. Zhruba pětihaléřové oslabení ve čtvrtek zaznamenala česká koruna, která se odpoledne vyhoupla k hladině 24,70 CZK/EUR.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
