Na tuto událost upozornil anglický web Notes from Poland, který pravidelně přináší shrnující zprávy týkající se této země. Web připomněl, že o plánu na zřízená trvalého památníku se diskutuje už roky a Bundestag ho poprvé schválil už v roce 2020.
Letos v červnu byl odhalen dočasný památník v podobě velkého kamene s bronzovou informační deskou. Někteří polští politici, především z nacionálně konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS), hlavní opoziční strany, ale kritizovali, že jednoduchý památník je vzhledem k rozsahu polského válečného utrpení nedůstojný a nevýrazný.
Aktuální usnesení Bundestagu, které navrhly dvě vládnoucí skupiny v Německu – CDU/CSU a SPD – zavazuje spolkovou vládu k vypsání soutěže na návrh trvalého památníku se zapojením polských odborníků.
Nesouhlas pravicové AfD
Vedle vládních stran hlasovali pro návrh Zelení a Levice. Dva členové krajně pravicové AfD, která je největší opoziční stranou, však hlasovali proti, zatímco ostatní se zdrželi. Spolupředseda AfD Tino Chrupalla nedávno prohlásil, že Polsko je pro Německo stejnou hrozbou jako Rusko.
Památník by měl být vybudován na místě bývalé Krollovy opery naproti budově Říšského sněmu. Právě tam totiž Adolf Hitler oznámil 1. září 1939 invazi do Polska.
Soutěž na návrh trvalého památníku by měla být vyhlášena počátkem roku 2026, peníze na jeho dokončení budou zaneseny do federálního rozpočtu na roky 2027 nebo 2028. Už v srpnu 2023 německé ministerstvo kultury představilo první plána na stavbu památníků.
Měl by mít podobu polsko-německého domu připomínajícího utrpení, k němuž došlo v Polsku v letech 1939 až1945, a také krutou smrt více než pěti milionů polských občanů, včetně přibližně tří milionů Židů.
Nechceme vymazat historii
Plánovaný památník by měl rovněž ukázat na historické souvislosti před vypuknutím války i po ní, včetně role Německa na rozdělení Polska od konce 18. do začátku 20. století, na migraci Poláků do německých zemí a integraci Polska do EU a NATO.
„Ano, německo-polské vztahy by měly směřovat do budoucnosti. Ale nemůžeme a nechceme vymazat historii,“ citoval web Notes from Poland německého kancléře Friedricha Merze. „Musíme udržovat paměť živou, i tu bolestnou,“ dodal. A pokračoval:
„Zahajujeme výstavbu trvalého památníku polským občanům, kteří se stali oběťmi nacistické tyranie za druhé světové války v letech 1939 až 1945. Nyní začnou odpovídající výběrová řízení na německé straně.“
Vedle několika milionů obětí němečtí okupanti také zpustošili mnoho polských měst včetně Varšavy, kde bylo za povstání v roce 1944 zničeno přibližně 85 procent budov. Nacisté rovněž vyplenili nebo zničili velkou část polského kulturního dědictví.
Jak akt poválečného smíření lze považovat také to, že se sjezd sudetských Němců poprvé uskuteční v Česku: V květnu se uskuteční v Brně. Do města pozvala Sudetoněmecké krajanské sdružení iniciativa Meeting Brno, šéf sdružení Bernd Posselt posléze pozvání přijal.
