Při letech vysoko nad Skotskem se Göringovi letci často dostávali až na hranice doletu svých strojů. Zpočátku proto tyto riskantní útoky směřovaly především proti strategicky důležitým zařízením.
Německé letectvo se většinou zaměřovalo na britské námořní základny, sklady ropy a další zdroje důležité pro válečné úsilí. A od roku 1940 mezi ně výslovně patřily i světoznámé skotské palírny whisky, píše web SpiegelOnline.
Z německého pohledu se k tomu nabízela řada důvodů: Sklady v blízkosti města, které často skrývaly tisíce sudů plných vysoce odolného alkoholu, nebyly ničím jiným než bombami, které čekaly na zemi, až je Luftwaffe odpálí.
Whisky nad zlato?
Whisky se stala strategicky důležitou komoditou, kterou mohla Británie platit za dodávky zbraní a potravin z USA. V letech 1942 až 1946 se tam nevyráběla žádná whisky – v USA a Irsku se píše „ey“ –, protože veškeré přebytečné obilí bylo vyhrazeno pro chov dobytka.
Skotské lihovary, které neprodukovaly na vývoz, byly nejpozději v roce 1941 převedeny na válečnou výrobu. Nyní se zaměřily alkohol pro zbrojní a lékařské účely, bioetanol jako příměs do leteckého paliva, ale především pro výrobu pneumatik ze syntetického kaučuku.
Poté, co úřady v roce 1942 zcela zakázaly výrobu skotské whisky z potravinářského ječmene, se rozsáhlé sklady palíren využívaly pro zbraně nebo jiné zboží nezbytné pro válečné úsilí. V rozlehlé Skotské vysočině zůstávaly palírny často jedinými průmyslovými podniky s dobrým dopravním spojením. Díky tomu byly důležité pro logistiku zásobování.
Dne 29. září 1940 zasáhly německé bomby poprvé sklad whisky v Edinburghu a téměř šest a půl milionu litrů skončilo v plamenech – z německého pohledu vítané vedlejší škody.
Clydebank to odskákal
Horší však bylo to, co se stalo 13. a 14. března 1941 ve městě Clydebank, deset kilometrů západně od Glasgow. Luftwaffe začala bombardovat cíle za úplňku a bezmračné oblohy.
Cílem dosud nejtěžšího německého útoku na Skotsko se staly loděnice, zbrojní továrny a námořní sklady ropy podél řeky Clyde, ale Skotové to očekávali. Již o několik měsíců dříve zřídili na místě lihovaru Auchentoshan makety ropných skladů.
Piloti 439 německých bombardérů jim na to skočili. Prázdná ropná sila letouny zničily v první vlně bombardování, během níž během dvou nocí svrhly více než 1 650 zápalných a 272 tun vysoce výbušných pum.
Bomby zasáhly také sousední sklad sudů Auchentoshan a přibližně milion litrů vysokoprocentní whisky explodovalo s neuvěřitelnou silou. O mnoho lépe nedopadl ani lihovar Yoker dále na východě, kde dělníci vylili do řeky asi 700 000 litrů whisky, která nebyla zasažena, aby zabránili další katastrofě.
Luftwaffe řádila nad neuhasitelnými plameny
To se však ukázalo jako výhoda pro piloty bombardérů: Modré, neuhasitelné plameny nyní šlehaly východně a západně od Clydebanku a whisky v řece se také vznítila. Mladý mok zrající v sudech mívá obsah alkoholu 60 až 65 procent. Piloti už nemuseli hledat své cíle v měsíčním světle, ale sledovali světlice hořící whisky.
Ráno 15. března se naplno projevil rozsah pekla. Asi 70 procent Clydebank ubylo zničeno, 35 000 z 50 000 obyvatel bylo bez domova, asi 1 200 lidí zemřelo a tisíce byly zraněny. Z 12 000 domů zůstalo nepoškozených pouze osm.
Z hlediska Hitlerovy Luftwaffe to byl naprostý úspěch, který byl brzy následován dalšími pokusy. Během následujících dvou let se piloti bombardérů záměrně zaměřovali na lihovary a sklady sudů. Obzvlášť smolně dopadl lihovar Banff severně od Aberdeenu 16. srpna 1941, kdy zbloudilý Junkers Ju 88 shodil své poslední bomby nad lihovarem, který sloužil i k ubytování vojáků.
Sklad explodoval, ale hasiči zabránili rozšíření pekla vylitím statisíců litrů whisky na okolní louky. Říká se, že krávy v okolí v následujících dnech produkovaly alkoholické mléko, ale možná je to jen vzdorovitá skotská legenda. Dodnes se také tvrdí, že na otravu alkoholem uhynulo mnoho hus a kachen. A ne všichni hasiči prý přežili záchrannou akci střízliví.
