Dlužníkovi nyní může přijít platební rozkaz, tedy výzva k úhradě finanční částky, do datové schránky, přičemž dojde k tzv. doručení fikcí. Platební rozkaz se tak začne považovat za doručený, přestože se dlužník do datové schránky ani nepodíval.
Desátý den od doručení se platební rozkaz začne automaticky považovat za doručený, i když si ho žalovaný nepřevzal. Následně poběží patnáctidenní lhůta na to podat odpor. Pokud v této lhůtě žalovaný odpor nepodá, stane se platební rozkaz pravomocným a exekučně vymahatelným. Domnělý dlužník o této skutečnosti přitom nemusí ani vědět.
Soudy si od této změny slibují především zjednodušení soudní praxe u nekontaktních žalovaných, kteří mají datové schránky, což jsou především právnické osoby a podnikatelé.
Dosud se při vyloučení doručení fikcí musel nejprve platební rozkaz doručovat do datové schránky, a když se žalovaný do datové schránky nepřihlásil, musel být platební rozkaz soudem zrušen a ve věci muselo být nařízeno jednání.
Při něm byl zpravidla vydán rozsudek pro uznání, protože nekontaktní žalovaný se samozřejmě ani nedostavil k soudnímu jednání. Pro soud to však znamenalo několik úkonů navíc – předvolání, jednání ve věci, rozsudek pro uznání.
Nová pravidla však platí jen pro řízení zahájená po nabytí účinnosti, tedy u těch, u nichž byl návrh na vydání platebního rozkazu soudu doručen 1. 7. 2024 nebo později. Novela se dotýká i elektronických platebních rozkazů, kdy je návrh podáván elektronicky na předepsaném formuláři a jde o jednodušší formu návrhu.
Zde dosud platilo, že návrh mohl být podán jen v případě, že žalovaná částka nepřekročila jeden milion korun – toto omezení se nově již neuplatní. Samozřejmě i pro doručování elektronických platebních rozkazů se uplatní nová pravidla pro doručení prostřednictvím datové schránky.
Nespornou výhodou využití platebních rozkazů věřiteli oproti standardním žalobám je rychlost, jelikož průměrná délka rozkazního řízení se pohybuje dokonce pod třiceti dny.
To je samozřejmě výrazná časová úspora a dá se očekávat, že zmíněná novela povede k posílení podávání návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu oproti standardním žalobám, pokud bude předmětem nárok na peněžité plnění.
Nejrychlejší jsou přitom obvodní soudy v Praze (Praha 3, 4 a 5) a v Rokycanech, nejpomalejší okresní soudy ve Žďáru nad Sázavou nebo Ostravě. Celkový počet návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu se pohybuje nad 300 tisíc ročně, v roce 2022 jich bylo podáno celkem 369 930.
V souvislosti se zmíněnou novelou doporučuji si datové schránky průběžně hlídat a ideálně si nastavit také notifikace o každé doručené písemnosti, ať už prostřednictvím emailu, nebo SMS zprávy. Jen tak lze předejít možnému nemilému překvapení.
Autorka je advokátka a partnerka poradenské společnosti Rödl & Partner
(Redakčně upraveno)
hahaha tato právní fikce je tu již od roku 2012 resp14. I psaný dopis je považován za doručený, pokud se o něj nikdo nepřihlásí a je ponechám v místě předpokládaného pobytu dlužníka (nemusí být trvalé bydliště…)…
Dobrý den, soudě podle vaší reakce jste nečetl dostatečně pozorně. Nejde o „právní fikci“, ale o to, jak mohou nově soudy dle novely OSŘ pracovat s doručením fikcí .
Redakce
Fikce doručení je největší nemorální právní svinstvo. Toto je třeba zcela zrušit. Doručení musí být naprosto průkazné. A že se soudruhům ve státní správě nechce pracovat a doručit svá rozhodnutí prokazatelně, tak potom mohou své dobře placené posty zastávat také zdarma.
Datová schránka to 100% prokazuje. Neochota někoho doručenou zprávu neotevřit je jeho problém.
To je sice hezké, ale nekontaktní osobu, právnickou nebo fyzickou, pravděpodobně nedohledá ani exekutor.
Takže ano, řízení se zjednodušilo. Ale nejsem si jistá, že to věřitelům nějak zvlášť výrazně pomůže.
Tím nekritizuji novelu. Jen konstatuji.
Milá redakce,
pakliže se nedostaví žalovaný k nařízenému jednání ve věci, pokládají se tvrzení uvedená žalobcem v žalobě za prokázaná a vydává se rozsudek pro zmeškání, nikoliv rozsudek pro uznání.
Rozsudek pro uznání je možno vydat pouze za předpokladu, že žalovaný v průběhu řízení předmět řízení výslovně uznal co do důvodu nebo co do výše.
Pokud se žalovaný nedostaví k soudu, jde o rozsudek pro zmeškání, nikoliv pro uznání.