Není to normální léto. Tropických dní je dvakrát více než v minulosti

Za poslední desetiletí razantně přibylo tropických dní. Zatímco mezi lety 1961 a 1970 bylo na území České republiky okolo 2,5 tisíce dní s teplotou nad 30 stupňů, v posledních několika desetiletí je to minimálně dvojnásobek. Navíc se rozšiřuj období, kdy se tropické dny vyskytují.
Extrémní teploty jsou v posledních desetiletích mnohem četnější. Ilustrační foto: Depositphotos.com
Extrémní teploty jsou v posledních desetiletích mnohem četnější. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Vyplývá to z dlouhodobého měření na 52 stanicích Českého hydrometeorologického ústavu (ČMHÚ), které mají Finanční a ekonomické informace (faei.cz) k dispozici. Pokud tedy někdo mluví o tom, že „takové léto bylo za mého mládí normální“, tvrdá data ČHMÚ ukazují něco jiného.

„Samozřejmě, tropické dny se vyskytovaly i před desítkami let. Jejich četnost a pravděpodobnost výskytu se za posledních 30 let výrazně zvýšila,“ konstatoval ústav s odkazem na graf, který vytvořil Jáchym Brzezina z brněného pracoviště ČHMÚ.

Normální nebyly ani teploty nad 35 stupňů Celsia, která se objevují právě v těchto dnech. „Mezi roky 1961 a 1990 se takto vysoké teploty vyskytovaly opravdu velmi vzácně,“ konstatoval ČHMÚ. Například od roku 1961 do roku 1970 se takových dní vyskytlo jen sedmnáct.

„V posledních desetiletích je tomu ale zcela jinak. V období 2011 a 2020 jsme zaznamenali takových dní 610. Četnost takovýchto teplot tedy výrazně narostla a narůstá,“ upozornil ústav. Teploty 36, 37 či dokonce 38 stupňů se před lety 1980–1985 víceméně nevyskytovaly.

„Výrazný nárůst četnosti těchto dní přichází hlavně po roce 2000,“ uvedl ČHMÚ, podle něhož se jednoznačně ukazuje narůstající trend tropických a extrémních teplot v posledních desetiletích.

„Jde samozřejmě o důsledek klimatické změny a vyhlídky do budoucna nejsou o nic lepší, ba naopak,“ varoval ČHMÚ. „Zatímco klima se za posledních několik desítek let výrazně změnilo (a mění), citlivost člověka na vysoké až extrémní teploty se nezměnila.“

Varování pro pacienty

Pražská Nemocnice Na Homolce ve své zprávě, kterou poskytla také faei.cz, upozorňuje, že horké počasí může být nebezpečné pro pacienty s vysokým krevním tlakem nebo srdečními a cévními chorobami.

„Letní vedra a bouřkové počasí představují pro lidský organismus výraznou zátěž – nejvíce však pro kardiovaskulární systém,“ uvedl profesor Petr Neužil, přednosta Kardiologické kliniky 1. LF UK a Nemocnice Na Homolce.

„Zatímco zdraví lidé zvládají horké dny poměrně dobře, pro pacienty s vysokým krevním tlakem, srdečními chorobami či jinými cévními onemocněními může být horké počasí rizikové,“ dodal profesor Neužil.

Lidé s nemocným srdcem by se například měli vyhýbat velké tělesné a dušení zátěži, dodržovat pitný režim nebo by mezi jedenáctou dopoledne a pátou hodinou odpoledne měli zůstávat ve stínu nebo chladnějších prostorách.

Vysoké teploty mohou rovněž ovlivnit účinek některých léků. Například antihypertenziva (léky na snížení tlaku, pozn. aut.) mohou v kombinaci s horkem vést ke kolapsovým stavům. Antiagregační léčba (kyselina acetylsalicylová, Clopidogre) může omezit rozšíření cév v kůži, což snižuje schopnost těla ochlazovat se.

Extrémní půdní sucho

Na extrémní počasí upozorňuje rovněž odborný web InterSucho, podle něhož na pětině českého území panuje v hloubce do jednoho metru extrémní půdní sucho a na další desetině území je pak sucho výjimečné.

Čím tmavší barva, tím je sucho intenzivnější. Mapa: InterSucho
Čím tmavší barva, tím je sucho intenzivnější. Mapa: InterSucho

„Situace se bude dál zhoršovat a přispívají k tomu i aktuální vysoké teploty, které sebou nesou zdravotní rizika,“ upozornil web. Vzhledem k tomu, že tento týden je mimořádně horký, půdní vlhkost bude nadále rychle klesat.

„Zemědělské sucho tak bude zasahovat prakticky celé území České republiky,“ upozornil web. Zlepšení by mohlo nastat na přelomu týdnů, kdy se nad české území nasune zvlněná studená fronta, která ukončí horkou vlnu a přinese zvýšené zásoby vody aspoň do hloubky 40 centimetrů.

Extrémní vedra trápí prakticky celou Evropu, nejhůře jsou na tom země na jihu kontinentu. Jak informovaly České noviny, web ČTK, v některých zemích se kvůli vedrům a suchu šíří lesní požáry, jinde se vyrovnávají s následky bouřek. Úřady zakazují lidem práci na přímém slunci či zavírají školy.

Například v jižní části Španělska naměřili v uplynulých dnech nový červnový rekord 46 stupňů Celsia. Průměrná teplota v tomto měsíci byla 23,6 stupně, což je nové červnové maximum. Rekordně vysoké byly teploty i v Barceloně, která v létě patří k chladnějším místům Španělska.

Extrémní počasí patrně zavinilo smrt nejméně čtyř lidí ve Španělsku a Itálii. V italské Boloni například zemřel sedmačtyřicetiletý člověk, kterému se udělalo nevolno z vedra a spadl z výšky na stavbě.

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 0
Sdílet článek