„Výzkumníci použili záznamy o úmrtích a teplotách z 35 evropských zemí. Odhadují, že 47 690 osob zemřelo z příčin souvisejících s vysokými teplotami,“ uvedla agentura Reuters s tím, že loňský rok byl nejteplejším rokem na světě v historii. V přepočtu na počet obyvatel byly zeměmi s nejvyšší úmrtností v souvislosti s horkem Řecko, Bulharsko, Itálie a Španělsko.
Pokud jde o Česko, ani to nebylo loni ušetřeno významných vln tropických veder, které měly dopad na zdraví obyvatel. Podle Evropského programu pro monitorování úmrtnosti (EuroMOMO) a dat Státního zdravotního ústavu ČR (SZÚ) zemřelo v jejich důsledku přibližně 300 až 350 lidí. Uvedené číslo je založeno na „nadměrné úmrtnosti“, což je počet úmrtí nad očekávaný průměr pro danou dobu roku.
Předloňský rok, tedy rok 2022, ale byl pro obyvatele starého kontinentu ještě tragičtější – údaje Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) dokládají, že v důsledku letních veder, která zasáhla Evropu v červnu a červenci, zemřelo přibližně 62 000 lidí. V České republice bylo předloni hlášeno přibližně 270 úmrtí v důsledku veder.
Nejvíce zasaženými zeměmi, kde bylo v roce 2022 hlášeno nejvíce úmrtí, byly Itálie (18 010 úmrtí), Španělsko (11 324 úmrtí) a Německo (8 173 úmrtí). Zprávy o vyšších počtech úmrtí v důsledku extrémních teplot přicházely rovněž z Francie, Řecko a Portugalska. Nabízí se rovněž další faktor, který výsledná čísla mohl ovlivnit – a sice rekordní ceny energií v Evropě kvůli Ruské invazi na Ukrajinu.
Jak uvádí zpráva španělského výzkumného střediska, pokud by loňské teploty nastaly v letech 2000 až 2004, úmrtnost obyvatelstva by byla o 80 procent vyšší, nebýt opatření zavedených v posledních dvaceti letech, která mají lidem pomoci přizpůsobit se rostoucím teplotám, jako jsou systémy včasného varování a zlepšení zdravotní péče.
„Naše výsledky ukazují, jak v průběhu tohoto století docházelo ke společenským procesům adaptace na vysoké teploty, které dramaticky snížily zranitelnost a úmrtnost v důsledku horka v posledních letech, zejména u starších lidí,“ uvedla pro evropská média Elisa Gallo, výzkumná pracovnice ISGlobal a hlavní autorka studie.
A jaké jsou dlouhodobé trendy a příčiny? Odborníci nárůst frekvence a intenzity vln veder přičítají klimatickým změnám, což vede k vyšším počtům úmrtí spojených s extrémními teplotami. V Evropě je rostoucí procento starší populace, která je na vlny veder více náchylná. A v neposlední řadě riziko úmrtí zvyšuje urbanizace, protože v městských aglomeracích dochází k efektu „tepelného ostrova“.
„Tento efekt je mimořádně škodlivý pro zdraví. Dehydratace, kardiovaskulární problémy a dýchací potíže dopadají obzvláště těžce na starší lidi a osoby se zdravotními problémy,“ informoval Finanční a ekonomické informace (faei.cz) Gregor Grassl, Associate Partner a vedoucí oddělení Green Urban Development v globální poradenské společnosti Drees & Sommer.
Evropské země se sice snaží přijímat opatření ke snížení rizika úmrtí v důsledku veder, ale některé regiony nejsou dostatečně vybaveny k tomu, aby se s extrémními teplotami vypořádaly. Mezi obvyklá opatření patří lepší izolace budov a jejich chlazení, a to včetně veřejných prostor, a investice do vysazování stromů a zelených ploch (včetně zelených střech) a stínění ve městech.
Vedle zlepšování infrastruktury pak jde o veřejnou informovanost a kampaně na zvýšení povědomí o rizicích spojených s vedrem a doporučeních, jak se chránit, a zejména zdravotní péče, tedy poskytování podpory a péče ohroženým skupinám, jako jsou starší lidé nebo osoby s chronickými onemocněními.
Někteří obyvatelé, zejména ti s nižšími příjmy, nemusí mít přístup ke klimatizaci nebo chladicím prostředkům, což zvyšuje jejich riziko během vln veder. Podle výsledků dřívějších průzkumů je v tuzemsku takzvanou energetickou chudobou ohrožena více než pětina domácností. Lidé nejsou schopni zajistit si dlouhodobě dostatečný tepelný komfort nebo včas hradit účty za energie.
Světová zdravotnická organizace upozorňuje, že přestože jsou data ukazující účinnost dnešních opatření povzbudivá, plány na ochranu občanů jednotlivých evropských zemí stále nejsou dostatečné. S rostoucími teplotami a častějšími vlnami veder je tak pravděpodobné, že smutná čísla ohledně úmrtí i nadále porostou, pokud nebudou přijata další opatření k adaptaci na změnu klimatu v Evropě.
(Pokračování zítra)
