„Přibývá stále nové a nové předpisy v trestní i občanské rovině, tím se psané právo oslabuje, účinnost práva se tím snižuje. V případě přebujelé a rozporuplné legislativy nezbývá soudcům než ji dotvářet,“ připustil ve své přednášce předseda Nejvyššího soudu ČR Pavel Šámal.

„V procesní trestního i občanského práva panuje móda novelizací, trestní zákoník je ještě relativně nový, ale řada navazujících norem je roztříštěna. Znepokojující rovněž je, jak trestním právem můžeme řídit společenské vztahy, jak snadné je lidi kriminalizovat,“ prohlásil například právník a zakladatel SKČP Karel Havlíček.

PSALI JSME:
Kolik v Česku platí zákonů, už nikdo ani neví, říká advokát Pavel Strnad

Vězení jsou plná

Jinými slovy: stačí málo a už máte na krku basu. Jenže vězení jsou plná, a tak ten kdo je opravdu neřád se zprvu dočká jen podmínek a poté je sotva v půlce trestu stejně propuštěn. Trestní právo se používá i tam, kde nemá, kde by stačilo civilní řízení, potvrzují mnozí soudci.

A protože jsou vězení plná, tak teď chce ministerstvo zvýšit hranici pro trestný čin až na deset tisíc korun. Takže lapkové, co kradou „v malém“, ale vytrvale z toho budou prakticky venku. Dost frustrující i pro řadové policisty. Jenže jakým směrem to vymyslet – stavět nové věznice? Zavést povinné veřejné práce ve stylu kultovního filmu Frajer Luke, kde vězni vykopávají a pak zas zahazují díry? Uzákonit systém „třikrát a dost“ a to i u malých krádeží? Nebo domlouvat, vychovávat, dávat další sociální dávky?

Nikdo pořádně neví.

PSALI JSME:
„Čekání na rozsudek je u každého soudu jiné,“ říká advokát Bořivoj Líbal

Co ministr, to jiná koncepce

„Co ministr, to jiná koncepce trestní politiky, já už sám nevím, která vlastně platí,“ řekl ve Vlasteneckém stále otevřeně místopředseda Ústavního soudu Jaroslav Fenyk.

Podle advokáta Tomáše Sokola český stát ani žádnou trestní politiku nemá. „Politické strany si s oblibou dávají do hesel boj s korupcí a ty úmysly se promítají do vládního programu, ale nelze hovořit o ucelené, dlouhodobé koncepci, z níž by vyplývalo, jak má vypadat trestní represe,“ glosoval.

Najdou se ale stále tací i mezi právníky, kteří stále ještě věří v osvícenost naší demokracie. „Jsem naopak rád, že není ucelená trestní politika, neboť se domnívám, že by to vedlo k drakonickým trestům za bagatelní přestupky, že by to znamenalo jen k výstavbu dalších věznic. Rozhodnutí, jaké jednání je trestné, jak má být postihováno, v jaké míře, jaké jednání naopak není trestné, je primárně věcí politiků, poslanců. Vláda nemůže předem určovat, co se má a co nemá žalovat a trestat,“ reagoval na tuto diskuzi státní zástupce Jan Lata.

Předseda Městského soud v Praze Libor Vávra však míní, že „Parlament je nahodilý ve svých základních krocích, ať jsou to lidská práva nebo v trestním řízení.“

PSALI JSME:
„Ďábel spočívá v detailech,“ říká předseda České advokátní komory Martin Vychopeň

Příklad zbytečné kriminalizace

„Mně prostě vadí, že se vystoupí s jednou změnou, ale neřeknou se i negativa. Například zákonodárce změnil ustanovení tak, že řízení auta pod vlivem alkoholu a návykové látky, aniž došlo k následku, je samo o sobě trestným činem. Tím přibylo o tisíce trestních řízení, což zatížilo policii a soudy, ale přitom vůbec neubylo nehod pod vlivem alkoholu a osob za volantem pod vlivem drog. Snaha společnost vychovávat společnost trestním právem selhala, ale zatížilo to systém. Peněžitá sankce a dlouhodobý zákaz řízení má přitom k dispozici i správní orgán, úřad, a nemusí to řešit soud,“ vysvětlil Vávra.

A to ani nezmínil situace, kdy na jednu stranu pro řidiče, který má zaměstnání, a přetáhl rychlost i na rovném přehledném úseku, znamená zákaz řízení v podstatě likvidaci příjmu, ale pro „občana bez kompetencí k práci“ to neznamená nic. Zákazů řízení má více, často neměl vůbec řidičák… a pokuty?

Proč není basa i na 24hodin?

Soudce Vávra rozkrývá trestní realitu ještě dále: „Místo toho, aby se bagatelní krádeže řešily přestupkem, tak se kriminalizují. Mělo by přibýt více krátkodobých trestů v řádu dnů a týdnů, aby za stokorunové krádeže nechodili pachatelé do vězení na půl roku, rok. Není jasná ani pozice státních zastupitelství, poté co se zrušila prokuratura – zda jsou spíše už soudním článkem, který práci policie jen dozoruje, nebo složkou, která obrazně řečeno běhá v montérkách již na místě činu s policií, a aktivně se podílí na již předpřípravném a přípravném řízení.“

Dodal, že malé soudy se zmenšují a velké zvětšují, i když právě ty okresní soudy mohou vyřešit většinu věcí.

A pak hledej v Česku spravedlnost…