Míra nezaměstnanosti v prvním letošním měsíci nepatrně vzrostla. Úroveň 3,9 % je zcela v souladu s očekáváním a současně jde o nejnižší lednovou úroveň míry nezaměstnanosti od roku 1998. Celkový počet uchazečů o zaměstnání vzrostl o 3,1 % na 289 228 a počet hlášených volných pracovních míst vzrostl o 6,5 % na 230 728. A co na lednové údaje Českého statistického úřadu říkají odborníci?
„Jakkoliv jde o dobré zprávy pro zaměstnance a obecně pro každého, kdo hledá práci anebo ji třeba chce změnit, tak je třeba si uvědomit, že v případě tuzemského trhu práce již delší dobu hovoříme o narůstající nerovnováze,“ upozorňuje Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE.
Podle něj je tuzemská ekonomika je rozpumpovaná a na trhu chybí potřebná pracovní síla. Tato situace jednak tlačí směrem k rychlejšímu růstu mezd, ale zároveň to pro řadu podniků i odvětví znamená bariéru pro výraznější expanzi jejich výroby.
NÁRŮST KRÁTKODOBÉ NEZAMĚSTNANOSTI
Jak vysvětlil analytik Raiffeisenbank Milan Frydrych, meziměsíční zvýšení míry nezaměstnanosti bylo způsobeno nárůstem krátkodobé nezaměstnanosti o téměř 15 tisíc. Na druhou stranu počet nezaměstnaných nad 24 měsíců klesl dvacátým měsícem v řadě (tvoří tak 21,8 % všech nezaměstnaných). „Nárůst nezaměstnanosti byl zaznamenán napříč věkovou strukturou. Podle dosaženého vzdělání největší nárůst nezaměstnanosti zaznamenali lidé se středním a základním vzděláním. Naopak počet vysokoškoláků na úřadech práce nepatrně poklesl,“ vypočítává Frydrych.
„Zprávy z tuzemského trhu práce je potřeba vnímat z více úhlů, neboť z pohledu ekonomiky nejde jen o pozitiva,“ upozorňuje Jáč. Vývoj na trhu práce je podle něj jedním z klíčových důvodů, proč Česká národní banka postupně šlape na brzdu a snaží se zpřísňováním měnových podmínek zchladit ekonomiku a ztlumit cenové tlaky a další nerovnováhy, jež jsou již delší dobu patrné.
HLAD PO PRACOVNÍ SÍLE JE I JINDE V REGIONU
Jáč upozorňuje, že nezaměstnanost je nízká i v dalších ekonomikách středoevropského regionu: „Za zmínku stojí Maďarsko a Polsko – i v těchto ekonomikách je patrný hlad zaměstnavatelů po pracovní síle.“
Pro příští měsíc lze podle Frydrycha očekávat poslední zvýšení míry nezaměstnanosti. Poté bude nezaměstnanost kontinuálně klesat s výjimkou července, kdy na úřady práce dorazí čerství absolventi.
„Pro tento rok očekáváme průměrnou míru nezaměstnanosti 3,8 %, přičemž během podzimních měsíců se přiblíží k 3,5 %,“ uzavírá analytik Raiffeisenbank. Radomír Jáč pracuje ve výhledu pro letošní rok s předpokladem průměrné míry nezaměstnanosti 3,7 %. Pokles ale podle něj může být i výraznější.
